25 C 257/2025-16 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 15. 8. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 55 650 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , když žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 12. 8. 2023, 18. 8. 2023, 24. 8. 2023, 24. 8. 2023 a 18. 10. 2023, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , a to pod VS , var. symbol, a žalovaný se dle odst. 2.1.6. smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40% p. m. z jistiny, přičemž úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán, v poslední upomínce ze dne 12. 3. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 15. 3. 2024 a byl vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se dostal dne 16. 3. 2024 do prodlení s úhradou celého úvěru. Žalovaný ačkoliv byl k úhradě upomínán, do dnešního dne ničeho neuhradil, přičemž do dnešního dne neuhradil částku ve výši 42 000 Kč sestávající se z nesplacené části jistiny ve výši 30 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40% p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12 000 Kč nejpozději splatných dne 15. 3. 2024 spolu s příslušenstvím. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1% p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1% p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data 16. 3. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 14. 6. 2024 a kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 13 650 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen „o.s.ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.4. Soud tedy dle § 115a a § 101 odst. 4 o.s.ř., věc projednal na základě účastníky předložených listinných důkazů.5. Pakliže soud nárok uplatnění žalobou částečně zamítl, odkazuje k tomuto soud rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1695/2005., v němž bylo uzavřeno, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději a pokud byl žalobní návrh v části zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, než ten, že žalobní nárok není částečně důvodným. Soud k tomu pro úplnost uvádí, že ačkoliv je nutno věc posoudit jinak než dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.6. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, dne 12. 8. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, s tím, že dle čl. II. bodu 2.1.6. a 2.1.7. smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy nejpozději k 11. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období a jistinu úvěru může žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy (viz smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kopie občanského průkazu žalovaného, kopie řidičského průkazu žalovaného, příloha č. , hodnota, ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám, seznam pohledávek dlužníka). Dne 24. 8. 2023 byla částka ve výši 1 000 Kč odepsána z bankovního účtu žalobkyně ve prospěch účtu vedeného na jméno žalovaného, dne 18. 8. 2023 byla částka ve výši 2 000 Kč odepsána z bankovního účtu žalobkyně ve prospěch účtu vedeného na jméno žalovaného, dne 12. 8. 2023 byla částka ve výši 7 000 Kč odepsána z bankovního účtu žalobkyně ve prospěch účtu vedeného na jméno žalovaného, dne 1. 10. 2023 byla částka ve výši 20 000 Kč odepsána z bankovního účtu žalobkyně ve prospěch účtu vedeného na jméno žalovaného (viz výpisy z účtu). Dne 12. 3. 2024 došlo k zesplatnění úvěru ke dni 16. 3. 2024 (viz zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 14. 6. 2025 (viz výzva k plnění ze dne 14. 6. 2025, vč. podacího lístku). Žalobkyně měla v době uzavření smlouvy k dispozici výpis z účtu žalovaného za období od 15. 3. 2023 do 12. 8. 2023 (viz , Anonymizováno, : , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, IBAN, ).7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.8. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. V daném případě je třeba uzavřenou smlouvu posoudit nejen podle shora citovaného ustanovení § 2395 o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, s ohledem na to, že předmětná smlouva byla uzavřena dne 12. 8. 2023.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.15. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transpa