34 C 275/2024-57 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) s žalovanou uzavřela dne , datum, Smlouvu půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s částkou , částka, , představující součet kapitalizovaných úroků, odměny za administrativní zpracování půjčky a poplatky. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, v důsledku čehož právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla právním předchůdcem žalobkyně pohledávka ze smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, žalovaná však na předmětný dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně tak po žalované požaduje částku ve výši , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku I a II tohoto rozsudku.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez jednání již v samotném návrhu, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ač jí byla řádně doručena, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, z nichž zjistil následující skutkový stav:4. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že se Právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované poskytnout částku , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatky ve výši , částka, (částku , částka, představuje úrok, , částka, přestavuje administrativní činnost a částku , částka, přestavuje hotovostní inkaso) v celkem , hodnota, splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka měla být ve výši , částka, .5. Ze zákaznické karty žalované bylo zjištěno, že žalovaná bydlela na ubytovně, nemá žádné další půjčky a půjčku potřebovala na běžné výdaje domácnosti. Žalovaná byla zaměstnána na hlavní pracovní úvazek, jako operátorka u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . sídlem , adresa, . Žalovaná měla měsíční mzdu ve výši , částka, a dále další příjem ve výši , částka, . Mezi výdaje žalované patřil nájem ve výši , částka, měsíčně, telefon ve výši , částka, měsíčně a výdaje domácnosti ve výši , částka, měsíčně.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , včetně podacího lístku bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně zaslal žalované oznámení o postoupení pohledávky vyplývající ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, na žalobkyni.8. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, , včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu a upozornila ji na možnost soudního řešení sporu.9. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků (při aplikaci § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb.) podle zákona č. 40/1964 Sb., ve znění do 31. 12. 2013 – dále jen „obč. zák.“.10. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.11. Podle § 658 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroku plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti zpravidla téhož druhu.12. Dle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.13. V souladu s § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.14. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.15. Žalovaná měla při uzavření smlouvy postavení spotřebitele, neboť jednala jako fyzická osoba – nepodnikatel (§ 52 odst. 3 obč. zák.). Proti tomu právní předchůdce žalobce jednal při uzavírání smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti a má tak postavení dodavatele (§ 52 odst. 2 obč. zák.). Uzavřená smlouva tak je smlouvou spotřebitelskou (§ 52 odst. 1 obč. zák.) a je na ni třeba aplikovat příslušná ustanovení o spotřebitelských smlouvách týkající se ochrany spotřebitele (§ 51a a násl. obč. zák.).16. Zejména je třeba použít § 55 a § 56 odst. 1 a 2 obč. zák., podle nichž se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, spotřebitel se nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení a rovněž spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.17. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve výši , částka, . Ve smlouvě byl sjednán tzv. „poplatek“ ve výši , částka, . Tento se skládá z úroku, administrativního poplatku a inkasního poplatku. Soud, pokud posuzoval nárok žalobce, dospěl k závěru, že požadovat smluvní úrok , částka, a administrativní poplatek , částka, je po právu, když ze smlouvy je zcela zřejmé, za co jsou tyto platby poskytovány.18. Jinak tomu je u tzv. inkasního poplatku. Ze smlouvy je sice zřejmé, za co je tento poplatek sjednáván, avšak je třeba upozornit na § 567 odst. 1 obč. zák., který stanoví, že místem plnění je bydliště dlužníka. Zákonodárce tak standardně stanovil místo plnění a pokud žalobkyně požaduje platit za to, že jí je placeno právě v místě bydliště žalované, tak se jedná o nepřiměřené ujednání v neprospěch spotřebitele a jako takové nemůže požívat ochrany. Soud proto žalobu, co do části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, odpovídající nákladům za hotovostní inkaso splátek zamítl. Soud dále zamítl i nárok žalobkyně na úhradu smluvního úroku v kapitalizované i nekapitalizované výši, neboť původní věřitel a žalovaná si ujednali, že po dobu, o níž bude překročena původní doba trvání smlouvy, tj. po , datum, , nebude jistina úročena (viz čl. 3 věta druhá smluvních podmínek). Kapitalizovaný i nekapitalizovaný úrok je však požadován za období po uplynutí standardní doby trvání smlouvy o půjčce.19. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši , částka, . Tuto částku je nutno započíst nejprve na příslušenství pohledávky a následně na jistinu, když pro poměry posuzované podle obč. zák. tento postup dovodila judikatura (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, nebo rozhodnutí ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaná tak zaplatila celé příslušenství v celkové částce , částka, (úrok za standardní výpůjční dobu ve výši , částka, a administrativní poplatek ve výši , částka, ) a ve zbytku , částka, plnila na jistinu. Žalovaná tedy nadále dluží na jistině částku , částka, a dále úrok z prodlení v zákonné výši. Soud proto žalobkyni přiznal částku , částka, a úrok z prodlení v rozsahu, který požadovala. Ve zbytku pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalované, která byla z převážné části úspěšná, žádné náklady nevznikly (byla zohledněna jistina, úrok z prodlení, kapitalizovaná úrok z prodlení, kapitalizovaný úrok, jakož i úrok požadovaný do budoucna, soudem kapitalizovaný k datu vyhlášení rozsudku).