34 C 58/2022-164 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou dne , datum, se původní žalobkyně , jméno FO, – Gassenmaier domáhala proti původní žalované , tituly před jménem, , jméno FO, zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, a stavby č. p. , Anonymizováno, , bez pozemku, v katastrálním území , adresa, , vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, –, Anonymizováno, na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, . Dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, zemřela. Usnesením Okresního soudu , adresa, –východ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto, že v řízení bude na straně žalované pokračováno s Českou republikou – , právnická osoba, . Citované usnesení nabylo právní moci dne , datum, .2. Usnesením Okresního soudu , adresa, -východ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto o tom, že v řízení bude na straně žalobkyně pokračováno se společnostmi , právnická osoba, a společností , právnická osoba, jako s procesními nástupci. Společnost , právnická osoba, nabyla od původní žalobkyně spoluvlastnický podíl ke stavbě č. p. , Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . Společnost , právnická osoba, nabyla od původní žalobkyně spoluvlastnický podíl k pozemku parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba s č. p. , Anonymizováno, , v katastrálním území a obci , adresa, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, .3. Usnesením Okresního soudu , adresa, -východ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví ke stavbě č. p. , Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, vedené mezi žalobkyní , právnická osoba, a žalovanou , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyloučeno k samostatnému projednání. Citované usnesení nabylo právní moci dne , datum, , a tedy předmětem tohoto řízení je vypořádání spoluvlastnictví společnosti , právnická osoba, (současná žalobkyně) a , Anonymizováno, , Anonymizováno, (současná žalovaná) ke stavbě č. p. , Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, (dále jen „předmětná nemovitost“).4. Žalobkyně a žalovaná učinily v průběhu řízení nesporným, že po skutkové stránce jsou ve věci dány důvody pro způsob vypořádání spoluvlastnictví tak, že předmětná nemovitost připadne do výlučného vlastnictví žalobkyně, která žalované vyplatí vypořádací podíl dle znaleckého posudku. Dále bylo nesporným, že žalobkyně je po finanční stránce připravena na zaplacení vypořádacího podílu ve výši podle znaleckého posudku. Účastnice byly také ve shodě o tom, že žádná ze stran není ochotna nést náklady na případné reálné rozdělení nemovitosti.5. Z výpisu z katastru nemovitostí s evidovaným stavem ke dni , datum, bylo zjištěno, že předmětná nemovitost je v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalované, každé s velikostí podílu ½.6. Ze znaleckého posudku , právnická osoba, – znaleckého ústavu v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí č. , č. účtu, , činí obvyklá cena předmětné nemovitosti ke dni , datum, částku , částka, , cena spoluvlastnického podílu o velikosti jedné poloviny po zaokrouhlení tedy odpovídala částce , částka, .7. Ze shora uvedených důkazů byl skutkový stav zjištěn v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí věci, proto soud další důkazy pro nadbytečnost neprováděl.8. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že předmětná nemovitost je v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalované, každé o velikosti ½ podílu. Obvyklá cena předmětné nemovitosti odpovídá částce , částka, , cena spoluvlastnického podílu o velikosti ½ pak činí po zaokrouhlení , částka, . Identita stavby byla mezi účastníky nesporná a prokázána provedenými důkazy (zejm. znaleckým posudkem). Účastníci řízení dosáhli shody na zrušení spoluvlastnictví a způsobu jeho vypořádání, a to přikázáním do vlastnictví žalobkyně.9. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2, každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.10. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.11. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.12. Podle 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.13. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je řízením, ve kterém soud konstitutivně upravuje právní vztahy spoluvlastníků k společné věci do budoucna. Soud není vázán návrhy účastníků, neboť z právního předpisu (§ 1144 – 1147 o. z.) vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů účastníků. Občanský zákoník stanoví tři způsoby vypořádání. Reálné rozdělení věci (§ 1144 o. z.), přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za náhradu (§ 1147 o. z.), a konečně nařízení prodeje věci. V zákoně uvedená posloupnost způsobů vypořádání je pro soud závazná a nemůže jednotlivé způsoby libovolně upřednostňovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Pouze není-li možné reálné rozdělení nemovitosti, nastupuje úvaha o vypořádání věci přikázáním jednomu ze spoluvlastníků. Není-li ani tento způsob vypořádání možný, je na místě jako poslední varianta nařídit prodej nemovitosti.14. V posuzovaném případě bylo mezi účastníky dosaženo shody o způsobu vypořádání přikázáním předmětných nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně. Vzhledem k tomu se soud dále nezaměřil na dokazování skutkových okolností rozhodných pro určení způsobu vypořádání spoluvlastnictví a akceptoval účastníky dosažené shody v tomto směru. Soud se dále soustředil na zjištění výše přiměřené náhrady, která by měla být žalobkyní vyplacena žalované a schopnosti žalobkyně tuto náhradu zaplatit. Z výslovné dikce zákona vyplývá, že přikázání věci některému ze spoluvlastníků je nezbytně spojeno s jeho povinností k vyplacení přiměřené náhrady tomu ze spoluvlastníků, jehož účast ve spoluvlastnickém vztahu je rozhodnutím soudu ukončována. Při stanovení náhrady při přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků se vychází z podílu ceny, za kterou by bylo reálně možno prodat celou věc, a nikoli z ceny, za niž by bylo možné prodat příslušný spoluvlastnický podíl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pro účely rozhodování soudů v konkrétních řízeních je pak pro určení přiměřené náhrady rozhodující cena nemovitostí v době jejich vypořádání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Cena předmětné nemovitosti byla v řízení zjištěna znaleckým posudkem a činí , částka, . Účelem poskytnutí přiměřené náhrady je vyvážení majetkové újmy vylučovaného spoluvlastníka, tedy zohlednění, o co při pozbytí spoluvlastnického podílu přichází. Soud tedy dospěl k závěru, že přiměřená náhrada, kterou by měla žalobkyně vyplatit žalované, činí polovinu ze zjištěné ceny předmětných nemovitostí, tedy částku , částka, . Judikatura dovodila pro přikázání společné věci do výlučného vlastnictví podmínku spočívající v solventnosti spoluvlastníka, kterému má být věc přikázána. Solventnost má být v zásadě prokázána již k okamžiku vydání soudního rozhodnutí. Účastník tedy musí s finančními prostředky odpovídajícími vypořádacímu podílu disponovat nebo musí relevantně prokázat, že je schopen si finanční prostředky opatřit (například závazným příslibem půjčky či poskytnutím úvěru) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V řešeném případě účastníci řízení shodně uvedli, že je žalobkyně připravena vyplatit žalované vypořádací podíl dle znaleckého posudku. Žalobkyně tedy splnila podmínku pro rozhodnutí o přikázání předmětné nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví, když o její solventnosti neměla žalovaná pochybností.15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobky