35 C 398/2025-23 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce požadoval žalovanou částku s tím že žalovaná s ním dne 4 4 2025 uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, , na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované částku 40 000 Kč a ta se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s úrokem 57,99 % ročně a poplatky v měsíční splátkách s tím, že minimální splátka byla 2 000 Kč. Žalovaná nesplnila své povinnosti a neplatila řádně, takže žalobce předmětnou pohledávku ke dni 15. 5. 2025 zesplatnil. Žalobce požadoval uhradit dlužnou jistinu 39 933 Kč, úrok 4694,87 Kč, náklady uplatnění pohledávky za 2 upomínky 1 000 Kč a smluvní pokutu 0,1 % denně za období od 12. 8. 2025 do 27. 8. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne 4 4 2025 uzavřeli účastníci smlouvu o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované částku 40 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s úrokem 57,99 % ročně a poplatky v měsíční splátkách s tím, že minimální splátka byla 2 000 Kč Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky a náklady upomínání 500 Kč za 1 upomínku (prokázáno smlouvou, kontrolní platbou a ověřením podpisu). Žalobce žalované předmětnou částku zaslal (prokázáno potvrzením o provedení platby), ale žalovaná přes opakované upomínání neplnila své povinnosti a neplatila řádně, takže žalobce předmětnou pohledávku ke dni 15. 5. 2025 zesplatnil. Ani poté žalovaná dluh nehradila (prokázáno 2 upomínkami, zesplatněním a předžalobní výzvou s podacím lístkem).4. Žalobce posuzoval schopnost žalované dluh splnit na základě údajů sdělených žalovanou, pohybů na jejích účtech a nahlédnutím do insolvenčního, exekučního rejstříku a rejstříku SOLUS. Žalobce nenahlédl do rejstříku NRKI (prokázáno sjetinou jeho posouzení úvěryschopnosti). Z těchto dokumentů zjistil zjevně rizikové chování, když žalovaná deklarovala příjmy 27 000 Kč, avšak on objevil příjmy cca 70 000 Kč měsíčně. Výdaje na bydlení při tom ve výpisech razantně překračovaly výdaje tvrzené žalovanou, žalovaná deklarovala výdaje na jiné závazky vyšší, než žalobce objevil v registrech. Z těchto údajů se podává, že žalovaná vykazovala rizikové chování v podobě častého půjčování prostředků v rychlém sledu. Žalobce se nedostavil k jednání, aby mohl být poučen podle § 118a o. s. ř. ke svému postupu posuzování schopnosti žalované dluh splnit. Soud tak uzavřel, že žalovaná z důkazů mu předložených vykazovala vysoce rizikové ekonomické chování.5. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda věřitel zkoumal schopnost žalované dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (vizte rozsudek ESD ve věci C679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018).6. Soud v daném případě uzavřel, že žalobce sice zkoumal schopnost žalované dluh splnit, ale vyhodnotil jej nesprávně. Žalobce zjevně objevil rizikové chování žalované směřující k rychlému zadlužování. Přes tuto skutečnost neučinil žádná další zjištění a žalované úvěr poskytl. Žalovaná zjevně nebyla schopna dluh splácet, takže uhradila zanedbatelné množství splátek a následně došlo k zesplatnění dluhu. Soud za této situace uzavřel, že žalovaná nebyla schopna dluh uhradit, žalobce ji i přes to prostředky poskytl, čímž zatížil smlouvu vadou, která způsobila absolutní neplatnost smlouvy.7. Soud za této situace přiznal žalobci dlužnou jistinu jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o. z., spolu s úrokem z prodlení z této částky dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost stanovil soud na základě výzvy k zesplatnění, neboť z provedeného dokazování se nepodává spor účastníků o schopnost žalované dluh v tomto období uhradit. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř.8. Následně soud zamítl žalobu, pokud jde o neplatně sjednané úroky včetně úroků z prodlení z této částky, neplatně sjednané poplatky za upomínky a neplatně sjednanou smluvní pokutu.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 984,64 Kč, přičemž tato částka představuje 88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 94 % a úspěchu žalované v rozsahu 6 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 624 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 571,93 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.