35 C 423/2025-17 — Okresní soud Praha-východ

Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že s žalovaným dne 11. 3. 2025 uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal hradit spolu s úrokem v pravidelným měsíčních splátkách po 7 500 Kč. Žalovaný však dluh nehradil, takže jej žalobce ke dni 11. 8. 2025 zesplatnil. Žalobce požadoval uhrazení jistiny 50 000 Kč, zákonného úroku z prodlení a nákladů uplatnění pohledávky 1 000 Kč za 2 zaslané upomínky.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.).Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce, poté, co zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit na základě údajů sdělených žalovaným, pohybů na jeho účtech a zápisů v registrech (prokázáno úvěrovou zprávou), s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázal poskytnout žalovanému částku 50 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem 15 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách po 7 500 Kč. Strany si dále ujednaly náklady na jednu upomínku 500 Kč (prokázáno smlouvou a kontrolní platbou). Žalobce poskytl žalovanému celou žalovanou částku (prokázáno pohybem na účtu), avšak žalovaný ničeho nevrátil. Žalobce proto žalovanému zaslal 2 upomínky a následně dluh zesplatnil a upozornil žalovaného na možnost soudního uplatnění pohledávky (prokázáno upomínkami, doklady o odeslání e-mailu, předžalobní upomínkou). Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.Po právní stránce strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2390 a násl. o. z. a dle zákona č. 257/2016 Sb. Zatímco žalobce plnil své povinnosti řádně, žalovaný nikoliv. Soud proto žalobci přiznal dlužnou jistinu spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po zesplatnění dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále sjednané náklady uplatnění pohledávky v celkové výši 1 000 Kč.Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 944 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 040 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.