7 C 371/2022-178 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou doručenou soudu dne 30.10.2022 se žalobkyně domáhala zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 23 301 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 2. 2021 do zaplacení, bolestného ve výši 38 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 10. 2022 do zaplacení, náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 200 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 10. 2022 do zaplacení, náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 12. 2020 do 30. 9. 2022 ve výši 389 325,49 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 10. 2022 do zaplacení, důchodu ( renty ) ve výši 11 650 Kč měsíčně s účinností od 1. 10. 2022, náhrady nákladů za znalecký posudek ve výši 14 950 Kč a náhrady nákladů soudního řízení.2. Žalobkyně uvedla, že byla zaměstnána u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, na pozici „pracovník/ce úseku , Anonymizováno, “ a při výkonu práce dne 30. 10. 2019 utrpěla pracovní úraz s újmou na zdraví a dočasnou pracovní neschopností trvající od 31. 10. 2019 do 30. 11. 2020, kdy žalobkyně ukončila svůj pracovní poměr u žalované. Počínaje od 1. 12. 2020 byl žalobkyni přiznán invalidní důchod ve výši 6 828 Kč. Dle žalobkyně došlo k jejímu trvalému poškození zdraví právě v důsledku pracovního úrazu. Žalobkyně uvedla, že jí žalovaná vyplatila ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti za měsíce říjen 2019 až srpen 2020, avšak nezaplatila jí tento nárok za měsíce září, říjen a listopad 2020. Protože pracovní poměr žalobkyně u žalované netrval ani jeden měsíc, je pro výpočet nároku nutné vycházet z pravděpodobného výdělku nikoli z průměrného. Průměrný výdělek žalobkyně spatřovala ve výši sjednané základní mzdy 22 600 Kč. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za měsíce září, říjen a listopad 2020 ve výši celkem 23 301 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 2. 2021 do zaplacení. K této částce dospěla odečtením vyplaceného nemocenského za dané období ve výši 44 499 Kč od trojnásobku základní mzdy, tj. od 67 800 Kč. Protože nemocenská byla žalobkyni vyplacena již v prosinci 2020, bylo možno již v lednu dopočítat výši náhrady mzdy a od 1.2.2021 je tak žalovaná dle žalobkyně v prodlení.3. Žalobkyně dále uvedla, že v souladu se znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, požaduje po žalované zaplacení bolestného ve výši 38 000 Kč a za ztížení společenského uplatnění částku 200 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek od 21. 10. 2022 do zaplacení, neboť žalovanou marně vyzvala k zaplacení těchto nároků nejpozději do 20. 10. 2020.4. Žalobkyně dále uplatnila nárok náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od , datum, do , datum, ve výši 389 325,49 Kč, kdy i po skončení pracovní neschopnosti podstupovala léčení utrpěné újmy na zdraví a nemohla vykonávat práci. Průměrný výdělek žalobkyně vyčíslila ke dni 1. 12. 2020 ve výši 23 925,20 Kč, od 1. 1. 2021 ve výši 25 623,89 Kč, od 1. 1. 2022 ve výši 26 257,00 Kč, od 1. 6. 2022 ve výši 28 410,07 Kč a od 1. 9. 2022 ve výši 29 887,40 Kč, když po tuto dobu pobírala přiznaný invalidní důchod od 1. 12. 2020 ve výši 6 828 Kč, od 1. 1. 2022 ve výši 7 521 Kč, od 1. 6. 2022 ve výši 7 818 Kč a od 1. 9. 2022 ve výši 8 022 Kč. Od července 2022 je žalobkyně zaměstnána u , právnická osoba, , IČO: , IČO, , na pracovní úvazek na 20 hodin týdně za sjednanou mzdu 114 Kč/hodinu, přičemž její příjem za měsíc červenec 2022 činil 9 850 Kč, za měsíc srpen 2022 činil 10 625 Kč a za měsíc září 2022 činil 10 169 Kč. Konkrétně tak žalobkyně uplatnila nárok z titulu náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za prosinec 2020 ve výši 17 097,20 Kč, za leden 2021 až prosinec 2021 ve výši 18 795,89 Kč za každý z těchto měsíců (celkem 225 550,67 Kč), za měsíce leden 2022 až květen 2022 ve výši 18 736 Kč za každý z těchto měsíců (celkem 93 680 Kč), za měsíc červen 2022 ve výši 20 592,07 Kč, za měsíc červenec 2022 ve výši 10 742,07 Kč, za měsíc srpen 2022 ve výši 9 967,07 Kč, za měsíc září 2022 ve výši 11 696,40 Kč a od měsíce října 2022 dále k dorovnání ztráty na výdělku tvořeného příjmem žalobkyně ze zaměstnání a invalidního důchodu ve výši 8 022 Kč do výše celkem 29 887,40 Kč. Při předpokladu udržení současného průměrného výdělku (v posledním čtvrtletí před podáním žaloby ve výši 10 215 Kč) tedy žalobkyně požadovala přiznání důchodu ( renty ) ve výši 11 650,00 Kč měsíčně počínaje od 1. 10. 2022. Kromě přiznání náhrady nákladů řízení požadovala rovněž částku ve výši 14 950 Kč jakožto náhradu nákladů, které byla nucena vynaložit na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, .5. V průběhu řízení žalobkyně učinila částečné zpětvzetí nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti co do částky 19 375 Kč z původně požadované částky 23 301 Kč a nadále požadovala částku 3 926 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 16 352 Kč od 1. 2. 2021 do 8. 3. 2021 (neboť žalovaná uhradila žalobkyni náhradu za ztrátu na výdělku za měsíc září 2020 dne 12. 1. 2021 ve výši 6 949 Kč) a z částky 3 926 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení (neboť žalovaná uhradila žalobkyni náhradu za ztrátu na výdělku za měsíc říjen 2020 ve výši 6 460 Kč a za měsíc listopad 2020 ve výši 5 966 Kč dne 8. 3. 2021). Žalobkyně dále vzala žalobu zpět co do nároku na bolestné ve výši 27 500 Kč s příslušenstvím z původně požadované částky 38 000 Kč (a nadále požadovala částku 10 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21. 10. 2022) a dále co do nároku na zaplacení ztížení společenského uplatnění ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím z původně požadované částky 200 000 Kč, když žalovaná nároky v uvedeném rozsahu uspokojila dne 13. 12. 2022.6. Soud usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozhodl, že se řízení o žalobě, co do částky 6 949 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 2. 2021 do zaplacení, částky 12 426 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 9. 3. 2021 do zaplacení a částky 227 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21. 10. 2022 do zaplacení, zastavuje.7. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná uvedla, že žalobkyně byla u žalované zaměstnaná na pozici pracovnice čerstvého úseku od , datum, do , datum, . Dne , datum, žalobkyně utrpěla pracovní úraz, který žalované nahlásila 31. 10. 2019 a od tohoto data byla v pracovní neschopnosti až do 30. 11. 2020. Žalobkyně ukončila pracovní poměr se žalovanou ke dni 30. 11. 2020 z důvodu, že jí byl od 1. 12. 2020 přiznán invalidní důchod I. stupně. Žalovaná poukázala na skutečnost, že žalobkyně měla toho dne naplánovanou 12 hodinovou směnu, kterou také řádně odpracovala, tedy pracovala i poté, kdy mělo dojít k pracovnímu úrazu. Pracovní úraz se dle žalobkyně stal mezi 11. a 12. hodinou a žalobkyně jej popsala tak, že při vezení skříně s pečivem na prodejní plochu narazila do palety, která byla v úseku pečiva, a prudkým zabrzděním došlo zřejmě k natažení svalu kolene a pádu plechů. Pracovní úraz byl žalovanou přes jí zmiňované nejasnosti ( absence svědků, nahlášení úrazu až druhý den ), uznán.8. Žalovaná uvedla k nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 3 926 Kč s příslušenstvím, že žalobou uplatněná částka vychází z odlišného způsobu výpočtu náhrady mzdy za září – listopad 2020. Dle žalované náleží ztráta na výdělku ve výši skutečně zameškaných pracovních dní nebo hodin při průměrném hrubém výdělku za hodinu, což je v případě žalobkyně 122,83 Kč za hodinu a 982,64 Kč za den. Dle žalované tedy byla náhrada za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti uhrazena v plné výši a včas (v navazujícím výplatním termínu).9. Žalovaná dále k nároku na bolestné ve výši 10 500 Kč uvedla, že tuto část nároku neuznává. Znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, v posudku ze dne , datum, dospěla k ohodnocení bolestného žalobkyně ve výši 152 bodů, avšak pojišťovna žalované uznala pouze 110 bodů, což odpovídá již uhrazené částce 27 500 Kč. Zbývajících 42 bodů se týká zákroků, jako aplikace 14 podkožních injekcí (prevence tromboembolické nemoci), odstranění stehů po artroskopii a obstřik kloubu. Žalovaná se ztotožnila se stanoviskem pojišťovny, dle kterého jsou tyto zákroky součástí běžného léčení primárního zranění a nelze je samostatně odškodňovat jako bolestné a poukázala i na odpovídající judikaturu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 455/2022).10. Ohledně nároku za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 389 325,49 Kč za období od 1. 12. 2020 do 30. 9. 2022 spolu s příslušenstvím žalovaná uvedla, že žalobkyně žalované ani přes výzvu nepředložila žádné doklady k uplatněnému nároku. Nedoložila svůj zdravotní stav ani jeho souvislost s pracovním úrazem. Žalobkyně nedoložila ani výši svého výdělku v období od ukončení pracovního poměru u žalované do nástupu do nové