9 C 56/2025-42 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 6. 2025 (ve znění opravy došlé dne 3. 12. 2025) se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 105 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovanému jako svému zaměstnanci opakovaně poskytla půjčku z FKSP, a to dne 3. 12. 2020 ve výši 40 000 Kč, dne 25. 6. 2021 ve výši 50 000 Kč a dne 22. 7. 2022 ve výši 60 000 Kč. Splácení bylo sjednáno formou měsíčních srážek ze mzdy. Pracovní poměr účastníků skončil dne 4. 9. 2023, poslední splátka byla sražena ze mzdy za září 2023. Nesplacený zůstatek půjčky ke dni 31. 10. 2023 činil 105 000 Kč, který žalovaný neuhradil ani po předžalobní upomínce ze dne 10. 1. 2025.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř., když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí.4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:5. Žalobkyně jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec uzavřeli dne 1. 3. 2017 pracovní smlouvu, ve které bylo ujednáno, že žalovaný bude u žalobkyně pracovat jako stavební dělník, dnem nástupu do práce byl 1. 3. 2017 a pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2017; ve smlouvě žalovaný sdělil číslo účtu , č. účtu, (viz pracovní smlouva na č.l. 6).6. Dne 28. 12. 2017 uzavřeli žalobkyně a žalovaný dohodu o změně pracovní smlouvy, kterým byla uvedená pracovní smlouva změněna s účinností od 1. 1. 2018 tak, že byl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou (viz dohoda o změně pracovní smlouvy na č.l. 7).7. Žalovaný požádal žalobkyni o půjčku z fondu FKSP ve výši 40 000 Kč s tím, že splátky budou uskutečňovány srážkou ze mzdy v nespecifikované výši (viz žádost o půjčku na č.l. 10), přičemž ta mu byla dne 3. 12. 2020 poskytnuta na účet č. , č. účtu, (viz výpis z účtu na č.l. 11).8. Žalovaný dále požádal žalobkyni o půjčku z fondu FKSP ve výši 50 000 Kč s tím, že splátky budou uskutečňovány srážkou ze mzdy v nespecifikované výši (viz žádost o půjčku na č.l. 12), přičemž ta mu byla dne 25. 6. 2021 poskytnuta na účet č. , č. účtu, (viz výpis z účtu na č.l. 13).9. Dne 15. 9. 2021 žalovaný sdělil žalobkyni číslo účtu , č. účtu, (viz zasílání měsíčních příjmů na č.l. 9).10. Žalovaný dále požádal žalobkyni o půjčku z fondu FKSP ve výši 60 000 Kč s tím, že splátky budou uskutečňovány srážkou ze mzdy v nespecifikované výši (viz žádost o půjčku na č.l. 14), přičemž ta mu byla dne 22. 7. 2022 poskytnuta na účet č. , č. účtu, (viz výpis z účtu na č.l. 15).11. Žalovanému byly ze mzdy sráženy splátky, přičemž poslední splátka byla sražena dne 30. 9. 2023; zůstatek nesplacených prostředků k tomuto dni činil 105 000 Kč (viz stav a pohyby na analytickém účtu č.l. 16-17).12. Žalovaný byl k plnění do 31. 1. 2025 vyzván ze strany zástupce žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 10. 1. 2025 odeslanou téhož dne s upozorněním na možné soudní řešení sporu (viz předžalobní výzva vč. potvrzení o odeslání č.l. 18-19).13. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti, další dokazování soud neprovedl pro nadbytečnost.14. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.15. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.16. Podle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Po právní stránce soud na základě zjištění z předložených listin dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Žalobkyně jako zapůjčitel poskytla žalovanému jako vydlužiteli peněžitou částku 150 000 Kč. Žalovaný tuto částku částečně splácel (srážkami ze mzdy), avšak zůstal dlužen 105 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 10. 1. 2025, kterou soud posoudil jako výpověď ve smyslu § 2393 odst. 1 o. z. Výzva byla odeslána dne 10. 1. 2025, přičemž se má za to, že byla doručena dne 15. 1. 2025 (§ 573 o. z.). Vzhledem k tomu, že si strany o výpovědní době ničeho neujednaly, činí tato 6 týdnů (§ 2393 odst. 1 o. z.). Výpovědní doba tak uplynula dne 26. 2. 2025, přičemž tímto dnem taktéž nastala splatnost nevrácené části zápůjčky ve výši 105 000 Kč.20. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky ode dne 27. 2. 2025 (§ 1968 a 1970 o. z., ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).21. Soud zamítl žalobu co do úroku z prodlení za období od 1. 2. 2025 do 26. 2. 2025, neboť v tomto období pohledávka nebyla splatná a žalovaný tak nebyl v prodlení.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která měla ve věci (co do jistiny) plný úspěch, náhradu nákladů řízení v částce 19 850 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 250 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 105 000 Kč sestávající z částky 5 300 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 650 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.23. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).