10 C 153/2025-127 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 57 709,62 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne , datum, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ) poskytla žalovanému úvěr v konečné výši 57 709,62 Kč, a to převodem z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit nejpozději do 20. 6. 2025. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to výpočtem rozdílu mezi doložitelnými příjmy a výdaji, lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a EUCB, přičemž neměla důvodné pochybnosti ohledně platební schopnosti žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl právní předchůdkyní žalobkyně upomínán, do dnešního dne ničeho neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 10. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje úhradu jistiny ve výši 57 709,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21. 6. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný v rámci odporu proti vydanému platebnímu rozkazu zpochybnil nejdříve aktivní legitimaci žalobkyně, neboť dle něj žalobkyně neprokázala, že by na ní pohledávka platně přešla, a dále pak platnost samotné uzavřené smlouvy, a to jak s ohledem na samotný proces uzavírání, tak i skutečnost, že dle něj právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, a navrhl, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Při jednání pak dále doplnil, že z žaloby není jasné, co je jistinou a co je příslušenstvím, přičemž poukázal na to, že požadavek na úhradu zákonného úroku z prodlení z úroků by sám o sobě byl nezákonný. Nicméně připustil že finanční prostředky v žalované výši mu poskytnuty byly. S ohledem na to, že se jednalo o tzv. revolvingový úvěr, platby mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhaly.3. Podáním ze dne , datum, , doručeným soudu dne , datum, , doplnila žalobkyně svá žalobní tvrzení ohledně specifikace žalované částky a jejího příslušenství a prověření úvěruschopnosti žalovaného, s ohledem na skutečnost, že toto doplnění tvrzení a doplnění důkazů bylo učiněno až po prvním jednání ve věci, které proběhlo dne , datum, (žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, aniž by požádala o jeho odročení), tedy po lhůtě stanovené ust. § 118b odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a aniž by byly splněny další podmínky v něm uvedené, nemohl soud k těmto tvrzením a důkazům přihlédnout. Soud dále neprovedl důkaz listinami založenými žalobkyní k žalobě v anglickém jazyce, s výjimkou přehledu vzájemných plateb, neboť soudu nebyl předložen jejich překlad a nešlo o prosté numerické vyjádření akceptovatelné i bez překladu. Nad rámec uvedeného soud neprovedl důkaz ani výpisy z účtu žalovaného, které navrhl žalovaný vyžádat, a to z důvodu jejich nadbytečnosti, neboť platební bilance úvěru byla dostatečně prokázána listinou předloženou žalobkyní.4. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, . a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků elektronické komunikace dne 21. 11. 2023 úvěrovou smlouvu, na základě které měl být poskytnut žalovanému revolvingový úvěr do maximálního úvěrového limitu ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit poskytnutý úvěr ve smlouvou stanovených minimálních měsíčních splátkách (13 % z výše celkově splatné částky nebo nejméně 1000 Kč spolu s nominálním úrokem z otevřeného zůstatku úvěru ve výši 146,949 % ročně (RPSN 2999,98%), a to ve stejných měsíčních splátkách do jednoho roku od uzavření smlouvy s tím, že žalovaný je povinen v této lhůtě uhradit zůstatek jistiny i úroky z úvěru (důkaz: , Anonymizováno, . - úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne 21. 11. 2023, , Anonymizováno, - standardní podmínky úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice platné k 19. 10. 2023). Žalovaný obdržel standardní informace o spotřebitelském úvěru (důkaz: , Anonymizováno, standardní informace o spotřebitelském úvěru). Dodatkem ze dne 24. 4. 2024 byl úvěrový limit ze smlouvy navýšen na 28 000 Kč (důkaz: Dodatek o navýšení úvěrového limitu ze dne , datum, ). Na účet , Anonymizováno, , jehož beneficientem je žalovaný, zaslala právní předchůdkyně žalobkyně dne 21. 11. 2023 částku 20 000 Kč, dne 23. 11. 2023 částku 5 000 Kč, dne 19. 12. 2023 částku 25 000 Kč, dne 21. 2. 2024 částku 1 254 Kč, dne 21. 3. 2024 částku 787 Kč, dne 22. 4. 2024 částku 3 655 Kč, dne 24. 4. 2024 částku 3 000 Kč, dne 25. 6. 2024 částku 4 344 Kč, dne 22. 7. 2024 částku 4 775 Kč, dne 30. 8. 2024 částku 5 227 Kč, dne 23. 9. 2024 částku 5 673 Kč, dne 23. 10. 2024 částku 6 107 Kč, dne 15. 1. 2025 částku 6 000 Kč, dne 22. 1. 2025 částku 5 865 Kč (důkaz: doklady o platbách ze dne 21. 11. 2023, 23. 11. 2023, 19. 12. 2023, 21. 2. 2024, 21. 3. 2024, 22. 4. 2024, 24. 4. 2023, 25. 6. 2024, 22. 7. 2024, 30. 8. 2024, 23. 9. 2024, 23. 10. 2024, 15. 1. 2025 a 22. 1. 2025). V rámci vzájemných plateb byla na revolvingový úvěr hrazena dne 12. 11. 2023 částka 27 274 Kč, dne 19. 1. 2024 částka 3 700 Kč, dne 20. 2. 2024 částka 3 550 Kč, dne 20. 3. 2024 částka 3 700 Kč, dne 22. 4. 2024 částka 3 700 Kč, dne 20. 5. 2024 částka 4 480 Kč, dne 21. 6. 2024 částka 4 345 Kč, dne 21. 7. 2024 částka, Anonymizováno, 4 775 Kč, dne 27. 8. 2025 částka 5 227 Kč, dne 21. 9. 2024 částka 5 673 Kč, dne 23. 10. 2024 částka 6 110 Kč, dne 20. 11. 2024 částka 6 560,46 Kč, dne 25. 12. 2024 částka 6 150 Kč, dne 22. 1. 2025 částka 5 718,39 Kč, dne 27. 2. 2025 částka 6 990,43 Kč a dne 18. 6. 2025 částka 57 709,62 Kč (důkaz: účetní přehled). Žalovaný hradil pohledávku z účtu , č. účtu, , kdy na tuto pohledávku uhradil dne 27. 8. 2024 částku 5 227 Kč, dne 21. 9. 2024 částku 5 673 Kč, dne 23. 10. 2024 částku 6 110 Kč, dne 22. 11. 2024 částku 6 560,46 Kč, dne 25. 12. 2024 částku 6 150 Kč, dne 24. 1. 2025 částku 5 718,39 Kč, dne 3. 3. 2025 částku 6 990,43 Kč (důkaz: potvrzení o provedení platby ze dne 27. 8. 2024, 21. 9. 2024, 22. 10. 2024, 22. 11. 2024, 25. 12. 2024, 24. 1. 2025 a, Anonymizováno, 3. 3. 2025). Smlouvou ze dne 22. 1. 2020 byla pohledávka za žalovaným ve výši, Anonymizováno, 57 709,62 Kč postoupena žalobkyni (důkaz: smlouva na opakovaném postoupení pohledávek ze dne 22. 1. 2020, příloha – seznam pohledávek), o čem ž byl žalovaný písemně vyrozuměn (důkaz: oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 7. 2025), o úhradu dluhu byl žalovaný předžalobně vyzván dne 21. 7. 2025 (důkaz: výzva k úhradě před podáním žaloby, potvrzení o odeslání zásilky ze dne 21. 7. 2025).5. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. V daném případě je třeba uzavřenou smlouvu posoudit nejen podle shora citovaného ustanovení § 2395 o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele spláce