24 C 63/2026-69 – Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne , datum, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši , částka, , k vyplacení úvěru žalovanému došlo dne , datum, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 73,37 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2025. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze částka ve výši , částka, ze dne , datum, , částka ve výši , částka, ze dne , datum, , částka ve výši , částka, ze dne , datum, , částka ve výši , částka, ze dne , datum, , proto žalobkyně úvěr zesplatnila dle čl. 6.3. úvěrové smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši , částka, , a to u splátek č. , hodnota, , 5, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x , částka, . V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy v celkové výši , částka, . Žalobkyně se tak žalobou domáhá zaplacení částky odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši , částka, (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši , částka, a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ) s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši , částka, s příslušenstvím, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši , částka, s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem , datum, do zaplacení, tj. smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši 0,1% z částky , částka, od , datum, do zaplaceni, a to k datu vyhotovení žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši , částka, , dále úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, ode dne , datum, do zaplacení, žalobkyně touto žalobou požaduje úrok v nominální roční úrokové sazbě 73,37 % p.a., za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od , datum, ) žalobce v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 11.50 % p.a..2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud posoudil vztah účastníků jako vztah ze smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., který je limitován zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“).4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, v platném znění, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2399, odst. 1, občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Dle § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.7. Dle § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem (§ 1969 občanského zákoníku).8. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Soud se nejprve zabýval tím, zda věřitel řádně zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, neboť nesplnění této povinnosti způsobuje absolutní neplatnost úvěrové smlouvy dle § 588 o. z. pro rozpor se zákonem a zcela zjevně s veřejným pořádkem (viz § 84 – 89 zákona o spotřebitelském úvěru). Aby žalobce splnil povinnosti mu uložené citovanými ustanoveními, musí postupovat způsobem, kterým s náležitou péčí zjistí poměry žadatele, tedy zejména jaké má příjmy, majetek a výdaje, aby byl poskytovatel schopen posoudit, zda je žalovaný schopen dluh splnit. Nepostačuje při tom, pokud vychází toliko z údajů sdělených mu dlužníkem, ale musí si nechat tyto údaje doložit a vyvarovat se jakýchkoliv pochybností o jejich pravdivosti. Vychází-li toliko z údajů, které žadatel uvede a které se jeví jako pochybné, musí postupovat takovým způsobem, aby tato pochybnost byla rozptýlena.10. V daném případě pak žalobkyně vycházela při prověření úvěryschopnosti žalovaného z informací zjištěných z dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné, žalovaný má rezervu ve výši , částka, /měsíčně. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Podle toho žalobkyně vycházela z toho, že čisté měsíční příjmy žalovaného dosahují , částka, /měsíčně, žadatel nemá děti, výdaje na bydlení činí , částka, /měsíčně, splátky , právnická osoba, dosahují částku , částka, /měsíčně (prokázáno tzv. „kartou klienta“ a „hodnocením klienta“ a návrhem smlouvy). Nic dalšího žalobkyně netvrdila ani nedoložila. Listinami, které žalobkyně předložila spolu s žalobou soudu k důkazu, nejsou měsíční příjmy ani náklady žalovaného nijak doloženy, ani z nich nevyplývá, že by žalobkyně údaje tvrzené jí žalovaným jakkoliv ověřila (pracovní smlouva, výplatná pásky, nájemné smlouva, doklad o vlastnictví nemovitosti, výpis z bankovního účtu apod.). Pokud pak žalobkyně z takto sdělených údajů bez dalšího vycházela, nedostála dle názoru soudu svým povinnostem ve smyslu ustan. § 84 – 89 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť se spolehla jen na údaje, které jí žalovaný sdělil, v důsledku čehož je úvěrová smlouva absolutně neplatná pro rozpor se zákonem a zcela zjevně s veřejným pořádkem.11. Soud proto žalobkyni přiznal toliko bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o. z. ve výši nesplacené jistiny (přičemž zohlednil platby žalovaného, které započítal na dlužnou jistinu) a následně přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z dlužné jistiny ve výši od , datum, (den následující po splatnosti úvěru) do zaplacení, ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.12. Povinnost k plnění uložil soud žalované v obecné pariční lhůtě dle ustan § 160 o. s. ř., neboť neshledal důvody ke stanovení lhůty delší.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť úspěch žalobkyně byl toliko částečný.