25 C 105/2026-19 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 23. 1. 2026 domáhala na žalovaném zaplacení částky 27 587,19 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 3. 2025. Tvrdila, že byl sjednán úvěrový rámec 26 299 Kč, přičemž žalovaný celkem v průběhu trvání úvěrového vztahu čerpal částku ve výši 26 299 Kč a celkem na poskytnutý úvěru uhradil částku 1 412 Kč. Žalovaný svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas nesplnil, proto žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr ke dni 14. 10. 2025 zesplatnila a žalovaný byl vyzván dopisem ze dne 14. 10. 2025 ke splacení celého úvěru. Na výzvy žalobkyně žalovaný nereagoval a do dnešního dne neuhradil částku ve výši 27 587,19 Kč sestávající se z nehrazené jistiny ve výši 25 987 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč. Dále se uplatněná pohledávka se stává z kapitalizovaného úroku ve výši 3 575,18 Kč (vypočteného jako součtu nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 26,28% ročně ode dne následujícího po zesplatnění do dne sepsání návrhu), úroku ve výši 26,28% ročně z částky 25 987,19 Kč od 20. 1. 2026, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 719,17 Kč od 29. 10. 2025 do 19. 1. 2026 a zákonného úroku z prodlení od 20. 1. 2026 do zaplacení z částky 27 587,19 Kč. Žalovaný do dnešního dne na žalovanou částku ničeho neuhradil, ačkoliv byl k tomu upomínán.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen „o.s.ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.4. Soud tedy dle § 115a a § 101 odst. 4 o.s.ř., věc projednal na základě účastníky předložených listinných důkazů.5. Pakliže soud nárok uplatnění žalobou částečně zamítl, odkazuje k tomuto soud rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ., v němž bylo uzavřeno, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději a pokud byl žalobní návrh v části zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, než ten, že žalobní nárok není částečně důvodným. Soud k tomu pro úplnost uvádí, že ačkoliv je nutno věc posoudit jinak než dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.6. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav.7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně uzavřela dne 26. 3. 2025 s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , v níž se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše úvěrového rámce 26 299 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 4% z dlužné částky (min. 400 Kč), výše roční úrokové sazby byla sjednána 26,28%. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky žalobkyně (prokázáno úvěrovou smlouvou ze dne , datum, , Úvěrovými podmínkami společnosti , právnická osoba, .). Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet, přičemž do karty klienta zanesla, že žalovaný, podle jeho sdělení, nemá žádné děti, je svobodný, bydlí u rodičů a je zaměstnancem s příjmem 27 000 Kč měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti je 64 000 Kč a měsíční výdaje v domácnosti jsou 12 500 Kč (prokázáno kartou klienta). Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala podle tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích a lustrací , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , avšak žalobkyně nedisponuje dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích (viz karta klienta, ověření bonity , Anonymizováno, ). V průběhu trvání úvěrového vtahu žalovaný celkem čerpal částku ve výši 26 299 Kč a uhradil pouze částku ve výši 1 412 Kč (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad). Žalovaný následně na svůj dluh ani z části neplnil (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad a výzvou před zahájením vymáhání celého úvěru). Žalobkyně proto úvěr zesplatnila výzvou ze dne 14. 10. 2025, kdy poskytla žalovanému dnů 14 dnů od data této výzvy a výzvu mu zaslala dne 14. 10. 2025 (prokázáno výzvou ke splacení celé půjčky ze dne 14. 10. 2025 a podacím archem), Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne 18. 12. 2025 (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 18. 12. 2025 s poštovním podacím archem).8. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.9. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. V daném případě je třeba uzavřenou smlouvu posoudit nejen podle shora citovaného ustanovení § 2395 o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, s ohledem na to, že předmětná smlouva byla uzavřena dne 26. 3. 2025.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez o