25 C 185/2025-69 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 10. 6. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 17 395 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Tvrdila, že na základě předmětné smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, a to v platbách dne 1. 12. 2023 bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného, přičemž úvěr měl být splacen nejpozději do 5. 3. 2024. Žalovaný do dnešního dne úvěr v celé výši neuhradil a přes pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, takto rovněž neučinil. Žalovaný byl vyzván upomínkou právního zástupce žalobce ze dne 25. 4. 2025, přesto do dnešního dne neuhradil částku ve výši 12 000 Kč představující jistinu úvěru a dále částku ve výši 5 039,93 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru a dále úroky dle čl. II.2.b. smlouvy ve výši 355,07 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z účasti na jednání nařízeném na 20. 1. 2026 se žalobkyně podáním ze dne 12. 1. 2026 omluvila s tím, že žádá, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání dne 24. 11. 2025 doručeno, ani se neomluvil a nepožádal o odročení nařízeného jednání. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř. a projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti účastníků na základě obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k následujícímu závěru o skutkovém stavu.5. Právní předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, ´, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a žalovaný uzavřeli prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyni poskytnutý úvěr splatit jednorázově do dne 31. 12. 2023, přičemž byl povinen zaplatit částku ve výši 17 395 Kč sestávající se z jistiny úvěru 12 000 Kč, poplatku za sjednání úvěru ve výši 5 039,93 Kč, úroku 355,07Kč, přičemž RPSN v dané smlouvě byla uvedena ve výši 9 057,82 %. Dne 1. 12. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ve výši 12 000 Kč vyplatila žalovanému na bankovní účet. Dne 4. 2. 2024 byl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřen dodatek ke smlouvě o půjčce, kde bylo sjednáno nové datum splatnosti smlouvy o půjčce na den 5. 3. 2024 (viz smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, , potvrzení o provedení transakce z , datum, , dodatek ke smlouvě o půjčce, formulář pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení a formulářem pro standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru). Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala podle tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích a lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI, EUCB, avšak žalobkyně nedisponuje dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích (viz tvrzení žalobkyně). Žalovaný do dnešního dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl k tomu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 25. 4. 2025 (viz výzva k úhradě před podáním žaloby a podací lístek). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka vůči žalovanému postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (viz. Rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne 11. 4. 2025, seznam postoupených pohledávek). Oznámením o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2025 bylo postoupení pohledávky oznámeno žalovanému (viz. Oznámení o postoupení pohledávek).6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.7. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. V daném případě je třeba uzavřenou smlouvu posoudit nejen podle shora citovaného ustanovení § 2395 o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, s ohledem na to, že předmětná smlouva byla uzavřena dne 1. 12. 2023.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Ohledně povinnosti posouzení úvěruschopnosti, se podává např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který lze dle názoru soudu použít i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o