25 C 72/2026-22 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 17. 12. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 25 756,34 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 6. 2024 uzavřené prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Tvrdila, že na základě předmětné smlouvy žalovaný čerpal spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 69 900 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne 27. 7. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 19. 12. 2025. Úvěruschopnost žalovaného ověřovala žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB a dle žalobkyně zcela v souladu se zákonnými požadavky. Žalobkyně nejprve nahlédla do databází vedených spol. , Anonymizováno, , insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že žalovaný je schopen platit své závazky. Dále žalobkyně vycházela z informací získaných prostřednictvím licence , Anonymizováno, , případně ze žalovaným předložených výpisů z účtu a výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila , částka, . Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně, a to dne 27. 6. 2024 v částce 11 500 Kč. Žalobkyní uplatněná pohledávka ve výši 25 512,24 Kč se skládá z jistiny ve výši 11 500 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 228,85 Kč, smluvního úroku ve výši 13 502,89 Kč, poplatku za službu „klidné spaní“ ve výši 91,50 Kč, poplatku za službu „presto“ ve výši 165 Kč a poplatku za službu „informační SMS servis“ ve výši 24 Kč. Žalovaný se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99% z vyplacené tranše. Dále se žalovaný dle čl. VII odst. 3 a čl. VI smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 0,98 % denně z nesplacené části jistiny. Žalobkyně se dále na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 244,10 Kč představující smluvní pokutu sjednanou v čl. VIII odst. 1 smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, přičemž žalobkyně požadovala na žalovaném zaplacení smluvní pokuty za první 90 dnů prodlení žalovaného za období od 28. 7. 2024 do 26. 10. 2024. Žalovaný do dnešního dne na žalovanou částku ničeho neuhradil, ačkoliv byl k tomu upomínán.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen „o.s.ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.4. Soud tedy dle § 115a a § 101 odst. 4 o.s.ř., věc projednal na základě účastníky předložených listinných důkazů.5. Pakliže soud nárok uplatnění žalobou částečně zamítl, odkazuje k tomuto soud rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ., v němž bylo uzavřeno, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději a pokud byl žalobní návrh v části zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, než ten, že žalobní nárok není částečně důvodným. Soud k tomu pro úplnost uvádí, že ačkoliv je nutno věc posoudit jinak než dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.6. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav.Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 6. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 69 900 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím dle čl. VI. a VII., přičemž v čl. VI byla sjednána úroková sazba ve výši 0,98% denně, dále byl sjednán poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99% z čerpané částky a roční procentní sazba nákladů při čerpání celého kreditního rámce (RPSN) činila 1 1818,92% a první splátka byla splatná dne 27. 7. 2024 a konec doby platnosti kreditového rámce měl nastat dne 19. 12. 2025. V čl. VIII. odst. 1 smlouvy byla pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Dle předpisu denních splátek měl žalovaný hradit na splácení poskytnutého úvěru částku ve výši 118,97 Kč denně (viz smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , Příloha: Předpis denních splátek, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, fotografie občanského průkazu, autorizace ověření totožnosti, souhlas se zpracováním osobních údajů, Všeobecné obchodní podmínky). Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posuzovala podle interního dokumentu schváleného ČNB (viz obecné principy posuzování a filozofie společnosti). Žalobkyně vzala za ověřený čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 38 041 Kč, přičemž je uvedeno, že příjem žalovaného byl ověřen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce (viz identifikované příjmy). Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela dále z toho, že žalovaný žije na adrese , adresa, . Domácnost má 3 členy, z toho příjem mají 3 členové domácnosti. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 38 041 Kč. Výše tvrzeného čistého měsíčního příjmu činila 25 000 Kč. Vypočítané minimální výdaje činí 4 103,33 Kč. Disponibilní příjem v částce 20 800 Kč a rezerva pro výdaje 500 Kč (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti). Žalobkyně poskytla žalovanému převodem na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně, a to dne 27. 6. 2024 částku 11 500 Kč (viz přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, sdělení , právnická osoba, . ze dne 4. 3. 2026). Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl k tomu vyzván výzvou žalobkyně ze dne 7. 3. 2025 a následně předžalobní upomínkou ze dne 27. 2. 2025 (viz prodlení v délce 93 dní z 7. 3. 2025, výzva k úhradě před podáním žaloby a podací lístek).7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.8. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotče