34 C 57/2026-20 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Na odůvodnění podané žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se , adresa, , se žalovaným dne , datum, uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl upomínám k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.4. Z listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela s žalovaným (dále jen „strany“) smlouvu o úvěru (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, ), kde se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , ke splacení ve výši , částka, se splatností , datum, (14 dnů), zápůjční úroková sazba činila 432,79 %, odpovídající úroku v celkové výši , částka, , RPSN za celý úvěr činila 5 381,8 %. Následně byl mezi stranami dne , datum, uzavřen dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , kde se dohodli na prodloužení splatnosti úvěru, a to do , datum, , zápůjční úroková sazba nově činila 137.70 % ročně (pevná, ode dne poskytnutí půjčky do data splatnosti), odpovídající úroku v celkové výši , částka, , RPSN za celý úvěr pak byla 2226,30 % (zjištěno z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, ). Délka splatnosti úvěru byla 44 dnů. Poplatek za změnu Smlouvy činil , částka, . Strany následně ještě uzavřely dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru, kde se dohodly na navýšení částky úvěru (zjištěno z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, ) a na účet žalovaného č. , č. účtu, dne , datum, zaslala právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši , částka, , dne , datum, odeslala částku , částka, (prokázáno výpisy z účtu). Celkem ke splacení bez prodloužení byla dohodnuta částka , částka, , zapůjční úroková sazba činila 137,7 % ročně, odpovídající úroku v celkové výši , částka, , roční procentní sazba nákladů za celý úvěr činila 2409 %. Žalovaný na úvěr uhradil pouze dne , datum, částku , částka, představující poplatek za změnu smlouvy o úvěru – prodloužení splatnosti (zjištěno z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě). Uvedená pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ihned (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek, výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, s podacím lístkem ze dne , datum, ).5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění9. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Právní předchůdkyně žalobkyně měla v úmyslu s žalovaným uzavřít smlouvu o úvěru. Žalobkyně tvrdila zcela nekonkrétně, jakým způsobem její právní předchůdkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, nenavrhla v tomto smyslu ani žádné důkazy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru je proto žalovaný povinen žalobkyni vrátit pouze jistinu úvěru s odečtením částek, které žalovaný plnil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, čímž se na úrok právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil. Žalovaný je tak povinen vydat, oč se obohatil, nicméně tuto svou povinnost nesplnil ani po výzvě žalobkyně, čímž se dostal do prodlení (§ 1968 o. z.), v důsledku čehož je ve smyslu § 1970 o. z. povinen platit i úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o. z. Soud proto žalobě zcela vyhověl.10. Protože je smlouva absolutně neplatná, náleží žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze nesplacená jistina úvěru. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení vyšel soud z toho, že žalovanému byla poskytnuta částka výši , částka, a na tento domnělý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni uhradil částku , částka, . Žalovaný je tedy povinen z titulu bezdůvodného obohacení vrátit žalobkyni celkem , částka, jako nesplacenou jistinu úvěrů. Ohledně úroku z prodlení soud aplikoval podpůrnou zákonnou úpravu času plnění a výzvy věřitele podle § 1958 o. z. Ze spisu se nepodává, že by žalovaný nějak brojil proti dodatečné lhůtě splatnosti stanovené žalobkyní, a to ani v intencích § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto uzavřel, že žalobkyní stanovená lhůta pro zaplacení zesplatněného úvěru je nutno posoudit jako lhůtu k vydání bezdůvodného obohacení, která splňuje zákonný požadavek na lhůtu bez zbytečného odkladu a je i lhůtou přiměřenou, proto soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne, kdy se do sféry dispozice žalovaného dostala výzva k úhradě odeslaná dne , datum, (dle sledování zásilek on-line byla žalovanému doručena dne , datum, ). Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 o. s. ř.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla se svým nárokem úspěšná v rozsahu 70 % a žalovaný v rozsahu 30 %. Žalobkyni tak přísluší náhrada nákladů v rozsahu 40 % představující částku ve výši , částka, . Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t. „) za tři úkony právní služby po , částka, , včetně tří paušálních náhrad nákladů po , částka, (výrok III).