ECLI: ECLI:CZ:OSPY:2026:6.C.111.2026.1 Datum: 2026-05-27 Předmět: o 14 699 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2395 z. č. 89/2012 Sb. smlouva o úvěru
O co šlo: o 14 699 Kč s příslušenstvím (§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.)
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 14 699 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 28. 3. 2025 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , coby úvěrujícím, a žalovaným, coby úvěrovaným, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 11 000 Kč.Soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzval k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli předmětné usnesení mu bylo řádně doručeno (za řádné doručení je třeba považovat i doručení náhradní ve smyslu § 49 odst. 4 ve spojení s § 50m o.s.ř. na adresu trvalého pobytu žalovaného).Smlouvou o úvěru ze dne 28. 3. 2025 č. , hodnota, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 11. 4. 2025 a dodatku č. , hodnota, ze dne 21. 6. 2025 má soud za prokázané, že žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně (společnosti , právnická osoba, ) úvěr poskytnutý ve výši celkem 11 000 Kč včetně dohodnutého úroku ve výši 1 293 Kč, přičemž splatnost byla dohodnuta formou 11 pravidelných měsíčních splátek.Výpisy z běžného účtu má soud za prokázané, že žalovanému byl poskytnut úvěr v celkové výši 11 000 Kč (1x 10 000 Kč, 2x 500 Kč).Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 vč. seznamu postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka odpovídající dluhu žalovaného byla postoupena z původního věřitele na žalobkyni.Potvrzením o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, vystaveným původním věřitelem má soud za prokázané, že na dluh z předmětné úvěrové smlouvy bylo celkem uhrazeno 15 356 Kč, a to dne 11. 4. 2025 částkou 500 Kč, dne 19. 6. 2025 částkou 2 856 Kč, dne 1. 8. 2025 částkou 2 000 Kč, dne 21. 8. 2025 částkou 5 000 Kč a dne 29. 8. 2025 částkou 5 000 Kč.Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem (, právnická osoba, ) a žalovaným vznikl závazkový právní vztah ze smlouvy o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 11 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně dohodnutého úrokového navýšení způsobem a ve lhůtě stanovené smlouvou.Jelikož z předložených listin žalobkyně vyplynulo, že celý úvěrový dluh byl uhrazen, shledal soud nárok žalobkyně nedůvodným a žalobu o zaplacení částky ve výši 14 699 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 5. 8. 2025 do zaplacení zamítnul.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., jelikož však zcela úspěšnému žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.