18 C 365/2017-175 — Okresní soud Praha-západ

[Anonymizovaný odstavec.] 2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že darované nemovité věci vrátit nelze, jelikož první žalovaný již není jejich výlučným vlastníkem. Jsou součástí společného jmění manželů na základě smlouvy o jeho rozšíření ze dne [datum] (s účinky vkladu ke dni [datum]), jíž žalovaní chtěli sjednotit vlastnický režim pozemků a staveb na nich postavených. V době rozšíření SJM nebyl dar odvolán a ani se ještě neodehrály incidenty, pro něž žalobkyně následně požadovala dar vrátit. Tyto incidenty navíc nedosahovaly intenzity hrubého porušení dobrých mravů, nebyly tak naplněny podmínky pro odvolání daru. Dar nelze vrátit ani fakticky. [ulice] část pozemku parc. [číslo] o rozsahu [anonymizována dvě slova] se totiž stala součástí stavební parcely [číslo] na níž byl následně postaven rodinný dům [číslo] (který byl od počátku v SJM) a jenž se v důsledku rozšíření společného jmění stal součástí pozemku. Protože je zastavěn celý pozemek parc. č. st. [číslo], nelze z něj zpětně oddělovat darovanou část pozemku parc. [číslo]. Protože druhá žalovaná nebyla účastnící darovací smlouvy ze dne [datum], nelze po ní požadovat vrácení daru. 3. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud zjistil následující skutečnosti. 4. Žalobkyně darovala prvnímu žalovanému dne [datum] pozemek parc. [číslo] o velikosti [anonymizována dvě slova], pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] a pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] v k. ú. [anonymizováno], přičemž následně byla z pozemku parc. [číslo] oddělena část o velikosti [anonymizována dvě slova], jež se stala součástí pozemku parc. č. st. [číslo], jejíž součástí je rodinný dům [adresa] (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků). 5. První žalovaný a druhá žalovaná jsou manželé (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků). 6. Z notářského zápisu sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], notářem, sp. zn. [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok], soud zjistil, že první žalovaný uzavřel s druhou žalovanou dne [datum] smlouvu o rozšíření zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, jíž rozšířili rozsah svého společného jmění o pozemky ve výlučném vlastnictví prvního žalovaného, a to konkrétně o pozemky parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a obci [obec]. 7. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalované dopisem datovaným dnem [datum] k vrácení darovaných nemovitých věcí z důvodu jednání porušujících dobré mravy, jichž se první žalovaný dopustil tím, že dne [datum] fyzicky napadl žalobkyni a jejího manžela, přičemž žalobkyni způsobil těžkou újmu na zdraví, dále tím, že se zjevně šikanózním úmyslem zahájil řízení u stavebního úřadu MěÚ [obec], jehož cílem bylo bezdůvodné odstranění vjezdových vrat, aby nemovitost žalobkyně byla vystavena nebezpečí volného přístupu, dále tím, že šikanózním způsobem vyzýval žalobkyni ke zdržení se užívání pozemku před vchodem do domu žalobkyně v podobě vytvoření kovové zábrany (jedna výzva ze dne [datum]), dále tím, že v posledních třech letech podával na žalobkyni a jejího manžela oznámení ze spáchání přestupků proti občanskému soužití a dále tím, že dne [datum] úmyslně odhodil popelnici žalobkyně a jejího manžela, za což byl dne [datum] uznán vinným ze spáchání přestupku. Výzva k vrácení daru byla žalovaným doručena na začátku prosince 2017 (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků). 8. Dle výpisů z katastru nemovitostí ohledně pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] je vlastnické právo k těmto nemovitým věcem v katastru nemovitostí zapsáno ve prospěch SJM žalovaných. 9. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. 10. Žalobkyně darovala dne [datum] prvnímu žalovanému pozemek parc. [číslo] o velikosti [anonymizována dvě slova] (oddělen z pozemku parc. č. st. [číslo]), pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] a pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (odděleny z pozemku parc. [číslo]) v k. ú. [anonymizováno]. Část pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] se stala součástí pozemku parc. č. st. [číslo], na němž byl následně postaven rodinný dům žalovaných. Žalovaní o darované pozemky rozšířili dne [datum] své společné jmění manželů. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalované k vrácení daru pro chování žalovaného vůči ní a jejímu manželovi odporující dobrým mravům, jež v dopise popsala. 11. S ohledem na právní posouzení věci, které bude odůvodněno níže, soud zamítl pro nadbytečnost zbylé navržené důkazy vztahující se zejména k prokázání tvrzeného nemravného chování vůči žalobkyni a jejímu manželovi. 12. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 13. Předmětem řízení je určení vlastnického práva žalobkyně k nemovitým věcem, jež podléhají evidenci v katastru nemovitostí, v němž je vlastnické právo k darovaným nemovitým věcem zapsáno ve prospěch společného jmění žalovaných. Žalobkyně tak má naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř, neboť jen prostřednictvím tohoto řízení se může domoci změny zápisu údajů v katastru nemovitostí. Soud proto žalobu projednal po věcné stránce, přičemž se nejprve zabýval otázkou, zda dar lze vrátit in natura (jak bylo žalováno). 14. Podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy (k rozhodné právní úpravě srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, ze dne 31. 3. 2020, dostupný na [webová adresa], dle nějž na situaci, kdy darovací smlouva byla uzavřena za účinnosti obč. zák. a k jednání obdarovaného, pro které se dárce domáhá vrácení daru, došlo až za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), je třeba aplikovat třetí odstavec § 3028 o. z. a poměřovat zjištěný skutkový stav věci ustanovením § 630 obč. zák.). 15. Podle § 719 odst. 2 o. z. smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila; tato smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky. 16. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že předmět daru nelze vrátit. 17. Žalobkyně darovala prvnímu žalovanému (svému bratrovi) v roce 2008 tři nově vzniklé pozemky. První žalovaný se tak stal jejich výlučným vlastníkem. V březnu 2016 o ně rozšířil společné jmění manželů s druhou žalovanou. První žalovaný tedy nepřestal být vlastníkem darovaných nemovitých věcí, dohodou o rozšíření rozsahu společného jmění manželů však došlo k transformaci jeho výlučného vlastnictví k předmětným nemovitým věcem na bezpodílový spoluvlastnický vztah manželů (žalovaných) k tomuto majetku. Dopisem ze dne [datum], jenž byl doručen žalovaným na začátku prosince 2017, žalobkyně vyzvala žalované k vrácení daru pro chování prvního žalovaného vůči ní a jejímu manželovi, jímž porušil dobré mravy. Z uvedeného skutkového stavu a časové posloupnosti událostí je zřejmé, že první žalovaný byl vlastníkem předmětu daru od roku 2008, v březnu roku 2016 se spoluvlastníkem sporných nemovitých věcí stala jeho manželka (druhá žalovaná) a následně (téměř po roce a tři čtvrtě od rozšíření rozsahu společného jmění žalovaných o sporné nemovité věci) žalobkyně vyzvala oba žalované k vrácení daru. 18. Pro posouzení věci je rozhodné, že odvolání daru má účinky ex nunc, tedy od jeho uplatnění. Jinými slovy až doručením projevu vůle dárce do sféry obdarovaného se obnovuje vlastnické právo dárce k předmětu daru, nikoli zpětně k okamžiku darování, ani ke dni uskutečnění případného jednání v rozporu s dobrými mravy. Okamžikem jednání obdarovaného, jenž svým chováním vůči dárci nebo členům jeho rodiny hrubě porušil dobré mravy, totiž vzniká dárci jen právo domáhat se vrácení daru, tj. požadovat po obdarovaném vrácení toho, co bylo předmětem darování. Toto právo přitom podléhá promlčení a nemusí být nikdy dárcem uplatněno. Využije-li však dárce tohoto práva, zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému. 19. Popsané účinky mají za následek, že první žalovaný byl v době rozšíření rozsahu společného jmění řádným vlastníkem darovaných nemovitých věcí a mohl s nimi tedy jako vlastník libovolně nakládat bez dalšího. Jednání učiněná před uplatněním práva odvolat dar (tj. před prosincem 2017) jsou tedy platná a účinná a nelze je zpochybňovat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 563/2004, dostupný na [webová adresa], jež dopadá i na projednávanou věc). První žalovaný sice rozšířením rozsahu společného jmění nepřestal být vlastníkem předmětu dar