18 C 299/2015-558 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se domáhal určení, že je spoluvlastníkem s podílem o velikosti 63 % na domě [adresa], postaveném na pozemku parc. [číslo] stavbě bez čísla popisného postavené na pozemku parc. [číslo] venkovního krytého bazénu a zahradního altánu postavených na pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí]. Žalobu odůvodnil tím, že zápis v katastru nemovitostí, podle něhož je výlučným vlastníkem nemovitostí žalovaná, neodpovídá skutečnosti. Tvrdil, že dům stavěli před uzavřením manželství společně, přičemž žalobce vynaložil na výstavbu celkem přibližně 2,2 milionů [anonymizováno] z celkových nákladů ve výši 3,5 milionů [anonymizováno]. V průběhu řízení vzal žalobu částečně zpět, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce netvrdil a neprokázal, že by se stal spoluvlastníkem na základě dohody s žalovanou, nebo že by byl spolu s ní objednatelem nebo zhotovitelem stavby. Vůči stavebnímu úřadu vystupovala jako stavebník pouze žalovaná, která také stavbu nemovitostí objednala a uzavřela smlouvu na výstavbu domu. Žalovaná od počátku vystupovala jako výlučný vlastník staveb na svém pozemku, byla jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí a žalobce to nikterak nezpochybňoval. Mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva, podle níž se měl žalobce stát spoluvlastníkem nemovitostí. [jméno] skutečnost, že se žalovaný podílel na financování stavby, nemohla založit spoluvlastnictví. 3. Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobu zamítl, přičemž své rozhodnutí odůvodnil tím, že bylo prokázáno, že stavbu uskutečnila sama žalovaná s úmyslem mít stavbu pro sebe, tedy nikoli společně se žalobcem, čímž nabyla originárně výlučné vlastnické právo ke stavbě. Žalovaná vystupovala jako objednatel vůči dodavatelům, sjednala stavební dozor, sama podepisovala stavební deník, byla jako objednatel uvedena ve stavebním deníku a jako investor v projektové dokumentaci 4. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Odvolací soud považoval skutkové a právní závěry nalézacího soudu za správné a ztotožnil se se závěrem, že ze všech okolností věci vyplývá, že v posuzovaném případě nemělo jít o stavbu ve vlastnictví obou účastníků, byť se oba na vzniku stavby podíleli. Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání. 5. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil výše uvedené rozsudky Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-západ, s výjimkou části výroku vztahujícího se k určení spoluvlastnictví venkovního krytého bazénu a zahradního altánu, a vrátil věc v tomto rozsahu Okresnímu soudu Praha-západ k novému rozhodnutí. Podle Nejvyššího soudu z ustálené judikatury vyplývá závěr, že pokud spolu dvě osoby společně zřizovaly stavbu, neprojevily právně významnou vůli ohledně právního osudu stavby ani ohledně právního důvodu jejich účasti na stavbě a současně ze všech okolností věci jasně nevyplývá něco jiného, je stavba v jejich podílovém spoluvlastnictví. Ten, kdo se v takovém případě spoluvlastnictví dovolává, musí prokázat, že šlo o společně zřizovanou stavbu. Posouzení, zda tomu tak bylo, je na úvaze soudu, která musí být řádně zdůvodněna. Kdo vznik spoluvlastnictví v tomto případě popírá, musí prokázat, jaký byl důvod účasti protistrany na pořízení stavby. V daném případě Nejvyšší soud vyšel ze skutkového zjištění učiněného v nalézacím řízení, že účastníci neuzavřeli ohledně stavby žádnou dohodu ani neprojevili vůli ohledně vlastnictví stavby vůči sobě navzájem, v důsledku čehož by se stavba bez dalšího stala podílovým spoluvlastnictvím účastníků. Tento závěr však může žalovaná zvrátit, prokáže-li, že žalobce poskytoval peněžní plnění související se stavbou z jiného právního důvodu (např. půjčka nebo platba za bydlení). 6. Okresní soud Praha-západ rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], mj. určil, že žalobce je spoluvlastníkem domu [adresa] postaveného na pozemku parc. [číslo] stavby bez č. p. postavené na pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], přičemž výše jeho spoluvlastnického podílu je 50 %. Vycházel přitom ze závazného názoru Nejvyššího soudu, jenž učinil ze všech okolností věci závěr, že stavba se stala podílovým spoluvlastnictvím účastníků. Zároveň žalovaná neprokázala, že žalobce poskytoval peněžní plnění související se stavbou z jiného právního důvodu, když ani přes příslušná poučení daná soudem žalovaná neprokázala, že se v případě plateb ze dne [datum], [datum] a [datum] jednalo o vrácení půjčky. Ve zbylém rozsahu žalobu zamítl. 7. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Odvolací soud považoval skutkové a právní závěry nalézacího soudu za správné a zcela se s nimi ztotožnil. Ze všech okolností věci vyplývá, že v posuzovaném případě se podle dovolacího soudu stavba stala podílovým spoluvlastnictvím účastníků. Bylo pak na žalované, aby prokázala, že žalobce poskytl peněžní plnění související se stavbou z jiného právního důvodu, k čemuž však nedošlo. Žalovaná sice tvrdila, že prostředky poskytnuté žalobcem a jeho rodiči představovaly pouze dočasné financování stavby a žalobci byly, jak jen to bylo možné, vráceny. Tvrzení žalované o uzavření půjčky ale nebylo prokázáno, když ani nebylo zjištěno, kdy byla tvrzená smlouva o půjčce uzavřena a jaký byl její obsah. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání. 8. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil výše uvedené rozsudky Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-západ v plném rozsahu a podruhé vrátil věc Okresnímu soudu Praha-západ k novému rozhodnutí. Podle Nejvyššího soudu se v původním řízení ani soud prvního stupně, ani soud odvolací nezabývaly tím, zda stavba nemohla být zřízena na základě smlouvy o dílo. Proto dovolací soud při svém prvním rozhodování vycházel ze skutkových zjištění, že šlo o společně zřizovanou stavbu, a v takovém případě nemohl vyloučit vznik spoluvlastnictví. V návaznosti na vlastní usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dovolací soud konstatoval, že pokud je stavba postavena na základě smlouvy o dílo, je vlastníkem stavby objednatel. Je-li objednatelů více, stávají se spoluvlastníky stavby. Zároveň dovolací soud doplnil, že relevantním pro posouzení vzniku stavby je okamžik, kdy je jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. 9. V řízení po druhém vrácení věci Nejvyšším soudem účastníci doplnili nad rámec dosavadní argumentace následující. Žalovaná doplnila, že má za to, že stavba byla realizována dodavatelským způsobem na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo. Stavbu zajišťoval a realizoval výhradně svědek [jméno] [příjmení] vystupující pod označením [anonymizováno], sdružení stavebních řemeslných firem, o čemž svědčí stavební deník. Žalovaná od [jméno] [příjmení] obdržela před zahájením stavby [anonymizováno] nabídkový rozpočet na celkovou částku 3 005 000 Kč, čímž bylo vymezeno dílo a jeho cena. Za provedené práce [jméno] [příjmení] vystavoval žalované souhrnné faktury za všechny stavební práce na stavbě. Pokud byla některá faktura vystavena na jméno žalobce, stalo se tak na přání žalované za účelem získání úvěru. V daném období od počátku výstavby v březnu 2000 do vzniku prvního nadzemního podlaží v červnu 2000 tak žalovaná hradila stavební práce pouze [jméno] [příjmení]. V tomto období žalované nebyly nikým jiným účtovány ani žádné dílčí činnosti. V neposlední řadě žalovaná poukázala na vyjádření žalobce, ve kterém sám uvádí, že smlouvu o dílo se sdružením [anonymizováno] uzavřela pouze žalovaná. Jedná se o samotnou žalobu a podání ze dne [datum]. Žalovaná zároveň setrvala na svých námitkách ohledně vydržení, právního titulu půjčky, ze kterého žalobce poskytoval na stavbu peníze, a zjevného zneužití práva, kdy se žalobce určení vlastnického práva domáhá až po 15 letech. 10. Žalobce uvedl, že s panem [příjmení] jednali s žalovanou vždy oba. I sám pan [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že investory byli oba dva účastníci. Žalobce se zároveň domnívá, že k uzavření smlouvy o dílo nedošlo. Eventuální ústní smluvní vztah s panem [příjmení] lze podle žalobce považovat za nepojmenovaný právní vztah, jehož předmětem nebylo zhotovení věci, nýbrž koordinace stavebních činností. Pokud by však uvedený vztah byl soudem posouzen jako smlouva o dílo, je zcela nepochybné, že objednateli byli oba účastníci. Ostatně i některé faktury byly panem [příjmení] vystaveny na jméno žalobce. Žalobce setrval ohledně částek zaslaných rodinnými příslušníky žalované na jeho účet na argumentaci, že se jednalo o půjčky určené na další pokračování stavby a nikoliv o splátky půjčky poskytnuté žalobcem. 11. Soud na základě provedeného dokazování zjist