3 C 240/2019-107 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala, aby soud určil, že je spoluvlastnictví ideální jedné poloviny stavby specifikované v I. výroku tohoto rozsudku (dále jen„ rodinný dům“). V žalobě a ve svém pozdějším vyjádření uvedla, že žalovaný je jejím bývalým manželem, od roku 2000 s ním vedla společnou domácnost a od dubna 2001 měla v rodinném domě hlášený přechodný pobyt. Účastníci se znali ještě před tím, než spolu navázali známost a do ledna 2001 měli společného zaměstnavatele. V době, kdy se účastníci poznali, již žalovaný vlastnil rodinný dům a pozemek, na němž se nachází, avšak rodinný dům byl v té době ve velmi špatném stavu, a tak jej účastníci zrekonstruovali, neboť plánovali společnou budoucnost a početí potomka. O stavební povolení žádal žalovaný, neboť byl vlastníkem původní stavby a pozemku. Posléze byla původní stavba de facto zbourána a na jejím základě byla vystavěna nová stavba s přístavbou, tj. rodinný dům, o nějž v tomto soudním řízení jde, neboť z původní stavby zůstaly jen rohové sloupy a základy. Z původní stavby částečně zůstaly obvodové zdi, vnitřní dispozice se zcela změnila, nově se přistavělo první patro domu a předělávala se střecha. Žalobkyně sama započala se stavebními pracemi a od července 2001 začala na účet žalovaného poukazovat veškeré své finanční prostředky. V roce 2004 během výstavby rodinného domu žalovaný uzavřel smlouvu o hypotečním úvěru, který byl použit na rekonstrukci rodinného domu. Tento hypoteční úvěr účastníci dle tvrzení žalobkyně společně spláceli. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu pak žalobkyně argumentovala tím, že účastníci prováděli stavbu rodinného domu společně, byť o vlastnictví v době výstavby nehovořili, výstavba probíhala proto, aby spolu účastníci v rodinném domě mohli žít, a rodinný dům od počátku užívali oba. Dle tvrzení žalobkyně účastníci již od roku 2003 plánovali početí potomka. Účastníci tak společnou činností vytvořili rodinný dům, na jehož výstavbě se dohodli a ke kterému originárně nabyli spoluvlastnické právo, přičemž každý z nich je spoluvlastníkem ideální jedné poloviny rodinného domu. 2. Žalovaný ve svých vyjádřeních nárok uplatněný žalobou neuznal, neboť měl za to, že je výlučným vlastníkem rodinného domu. Konstatoval, že účastníci se sice seznámili koncem roku 2000, nicméně hned od začátku vztahu nevedli společnou domácnost. Žalovaný žalobkyni v dubnu 2001 umožnil, aby nahlásila svůj pobyt na adresu rodinného domu, avšak to pouze proto, že žalobkyně jako cizí státní příslušnice musela mít nahlášený pobyt v České republice. Před rokem 2001 byli účastníci pouze kolegy ze zaměstnání. Účastníci se spolu nedomlouvali na rekonstrukci rodinného domu. Žalovaný dostal rodinný dům na základě darovací smlouvy z roku 1993 a pro rekonstrukci se rozhodl ještě předtím, než se začal stýkat s žalobkyní. Není přitom pravdou, že by původní stavba byla zcela zdemolována, jak tvrdí žalobkyně, ale jednalo se pouze o rekonstrukci rodinného domu. Žalovaný rovněž rozporoval tvrzení, že by žalobkyně započala s jakýmikoli stavebními pracemi a že by účastníci spláceli úvěr společně. Úvěr byl naopak splácen žalovaným z jeho výlučného majetku, o čemž měla svědčit též tvrzení, jež žalobkyně uváděla v řízení o vypořádání společného jmění účastníků coby bývalých manželů, vedeného před zdejším soudem pod sp. zn. 5 C 141/2019, neboť žalobkyně v daném soudním řízení tvrdila, že finanční prostředky vynakládané na financování hypotéky byly použity na výlučný majetek žalovaného. Také závazek z hypotečního úvěru přebíral pouze žalovaný. Každý z účastníků hospodařil se svými finančními prostředky samostatně, byť žalovaný žalobkyni od poloviny roku 2001 poskytl k užívání svůj osobní účet u ČSOB, neboť žalobkyně coby cizí státní příslušnice neměla v České republice zřízený účet. O tom, že rodinný dům byl pouze zrekonstruován a nikoli nově postaven, pak mělo svědčit kolaudační rozhodnutí z roku 2007. Až po kolaudaci rodinného domu účastníci vstoupili do manželství (a pravomocně se rozvedli v roce 2016). Žalovaný také popřel, že by se účastníci dohodli na společné rekonstrukci za účelem založení rodiny nebo že by žalobkyně hradila náklady spojené s užíváním rodinného domu, nicméně nezpochybnil, že žalobkyně přispěla částkou 30 000 Kč na dlažbu v přízemí. Žalovaný též nesouhlasil s tím, že by účastníci již v roce 2003 plánovali početí potomka (žalovaný sice v roce 2003 podstoupil test plodnosti, to však pouze proto, že se žalobkyně bez jeho vědomí neúspěšně pokusila otěhotnět); o založení rodiny se žalovaný aktivně pokoušel až v roce 2006. 3. V rámci dokazování soud zjistil následující podstatné skutečnosti: 4. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] vedeného Katastrálním úřadem [okres] pro katastrální území Hradištko pod Medníkem soud zjistil, že žalovaný je dle zapsaného stavu výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. 174, na němž se nachází budova pro bydlení [adresa], a pozemku [parcelní číslo]. 5. Z přípisu ze dne [datum], adresovaného a odeslaného žalovanému, soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému prostřednictvím své zástupkyně, že bude soudní cestou řešit problematiku spoluvlastnictví rodinného domu, neboť měla za to, že původní stavba byla zcela zbourána a na jejím místě byl vystavěn nový rodinný dům. 6. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. 6 C 92/2015-25, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2016, č. j. 19 Co 49/2016-44, vyplynulo, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. 7. Z notářského zápisu ze dne 21. 4. 1993, sp. zn. N 9/93, NZ [číslo], soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] coby dárce daroval žalovanému coby obdarovanému dům [adresa] a pozemky p. č. st. 174 a [parcelní číslo] zapsané na [list vlastnictví]. 8. Z potvrzení Ministerstva vnitra ze dne [datum] vyplynulo, že žalobkyně měla na území České republiky od [datum] povolen trvalý pobyt a dříve v období od [datum] do [datum] zde měla povolen vízový pobyt nad 90 dnů za účelem zaměstnání a posléze od [datum] do [datum] měla povolen přechodný pobyt za účelem zaměstnání. 9. Ze štítku o povolení stavby soud zjistil, že rozhodnutím stavebního úřadu [obec] ze dne 16. 10. 2000, č. j. 885-769/00/H, bylo žalovanému povoleno stavět v obci [obec]. 10. Ze sdělení Obecního úřadu Hradištko ze dne 15. 6. 2000, č. j. 855/0, soud zjistil, že žalovaný dne [datum] ohlásil drobnou stavbu„ Odkopání a rozšíření padající opěrné zdi mezi zahradou a dvorkem, [parcelní číslo] [část obce], k. ú. [obec]“, proti čemuž jmenovaný obecní úřad neměl námitek. 11. Z oznámení ze dne 15. 9. 2000, č. j. 796-769/00/H, vyplynulo, že žalovaný podal dne [datum] žádost o vydání stavebního povolení pro přístavbu rodinného domu [adresa] v k. ú. [obec], pročež [ulice] úřad [obec] zahájil sloučené územní a stavební řízení. 12. Ze dvou fotografií znázorňujících stavbu rodinného domu před rekonstrukcí a v průběhu rekonstrukce soud zjistil, že původní stavba měla dvě nadzemní podlaží, resp. jedno nadzemní podlaží a obytné podkroví, a střechu do kříže či do tvaru písmene T (fotografie zachycují stavbu pouze z jednoho pohledu), zatímco rekonstruovaná stavba se nacházela na stejném místě, měla též dvě nadzemní podlaží, resp. jedno nadzemní podlaží a obytné podkroví, a střechu do kříže či do tvaru písmene T, přičemž z fotografie z průběhu rekonstrukce je patrné, že došlo k výměně oken a krytiny střechy. 13. Ze smlouvy o hypotečním úvěru uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným vyplynulo, že banka se zavázala poskytnout žalovanému hypoteční úvěr ve výši 750 000 Kč, a to výhradně na rekonstrukci rodinného domu [adresa]. 14. Podle kolaudačního rozhodnutí ze dne 22. 1. 2007, č. j. St 730/06/So-058 [číslo], Úřad Městyse [obec], stavební úřad, povolil žalovanému coby stavebníkovi užívání stavby označené jako„ přístavba a stavební úpravy rod.domu [adresa] na pozemku p. [číslo] st. 174 kat.území [obec] p.Med.“. 15. Z žádosti, podané ke Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj dne [datum], soud zjistil, že žalovaný požádal o zápis zkolaudované stavby do katastru nemovitostí s tím, že budova bude mít dosavadní [adresa], jejím vlastníkem je stavebník uvedený v kolaudačním rozhodnutí a budova nebude ve společném jmění manželů či v podílovém spoluvlastnictví. 16. Z faktury [číslo] vystavené dodavatelem Ing. [jméno] [příjmení] pro žalovaného coby odběratele vyplynulo, že dodavatel vyfakturoval za projektové práce dle dohody pro stavbu rodinného domu – rekonstrukce a přístavba na adrese [část obce a číslo] částku ve výši 30 000 Kč za plnění uskutečněné dle faktury dne [datum], přičemž tato částka byla dle ručně dopsané poznámky uhrazena v hotovosti dne [datum]. 17. Z cenové kalkulace stavby rodinného domu na adrese [část obce a číslo] soud zjistil, že celková cena činila 703 424,40 Kč a byly v ní zahrnuty následující položky:„ bourací práce dle projektu bez likvidace suti; dozdění [anonymizováno] pod [anonymizováno] strop a roh starého domu 29,4 m2; zhotovení stropu [anonym