§ 46 občanský zákoník – Kdy musí mít smlouva písemnou formu
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 46 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, stanovuje, kdy musí mít smlouva písemnou formu, a upřesňuje, jakým způsobem se taková písemná smlouva uzavírá, zejména u převodů nemovitostí. Písemná forma je povinná pro smlouvy o převodech nemovitostí (např. prodej bytu, pozemku). (§ 46 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 46 odkazuje 162 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků.
(2) Pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí. Jde-li o smlouvu o převodu nemovitosti, musí být projevy účastníků na téže listině.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Písemná forma je povinná pro smlouvy o převodech nemovitostí (např. prodej bytu, pozemku).
- Písemná forma je povinná i pro jiné smlouvy, pokud to výslovně vyžaduje zákon (např. zákon o spotřebitelském úvěru) nebo pokud se na tom účastníci smlouvy sami dohodnou.
- Pro uzavření písemné smlouvy stačí, když jedna strana učiní písemný návrh a druhá strana ho písemně přijme. Nemusí jít tedy o jednu listinu podepsanou oběma stranami najednou.
- U smluv o převodu nemovitostí je však nutné, aby projevy obou stran (např. nabídka a přijetí) byly na téže listině. To znamená, že kupní smlouva na nemovitost musí být jeden dokument podepsaný oběma stranami.
Na co si dát pozor
- Nedodržení písemné formy u smluv, kde je vyžadována zákonem, může vést k neplatnosti smlouvy.
- U převodů nemovitostí je klíčové, aby všechny podpisy byly na jedné listině, jinak by smlouva nebyla platně uzavřena.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 46
Jak soudy aplikují § 46
Odvolací soud poté odkázal na § 46 odst. 2 věta druhá zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), dle něhož by mohlo ke změně původní dohody smluvních stran o předmětu koupě a kupní ceně dle kupní smlouvy uzavřené dne 6. 1. 2009 dojít pouze na základě souhlasných projevů vůle žalobkyně i účastnice řízení, a to opět písemnou formou na téže listině, potud odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. 21 Cdo 3625/2008.
Po právní stránce odvolací soud dovodil, že kupní smlouvu podepsala za L. d. osoba, která neměla oprávnění ji uzavřít, proto ji hodnotil jako absolutně neplatný právní úkon pro nedostatek písemné obligatorní formy požadované dle ust. § 46 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako „obč. zák.“). M. M. nebyl od 10. 12. 2010 předsedou představenstva společnosti L. d. a nebyl proto oprávněn za tuto společnost ohledně kupní smlouvy jednat podle § 20 odst. 1 obč. zák. Přitakal soudu prvního stupně, že …
V tomto případě šlo o hrobku, tedy specifický druh nemovitosti, a aby došlo k platnému převodu vlastnického práva této nemovitosti, kupní smlouva musela být uzavřena písemnou formou a splňovat veškeré zákonné náležitosti, včetně podpisu všech smluvních stran (§ 40 odst. 1, 3 a § 46 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, platný v době uzavření smlouvy s manžely Ř.). Protože však na kupní smlouvě nejsou podpisy všech zúčastněných stran, tato nesplňuje náležitosti podle občanského práva, je neplatná, právní vztah nevznikl a obviněný proto …