37 C 318/2021-24 — Okresní soud Praha-západ

1. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne [datum] domáhala, aby jí žalovaná zaplatila neuhrazené jízdné ve výši [částka] s přirážkou (smluvní pokutou) ve výši [částka] za cestování městskou hromadnou dopravou v [obec] dne [datum] bez platného jízdního dokladu. Žalobkyně současně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužných částek ode dne [datum] do zaplacení. 3. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 4. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne [datum] žalovaná využila ke své přepravě vozidel hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně, tj. Dopravního podniku města české [právnická osoba] [anonymizováno] provedené přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž s ní revizor sepsal záznam. Protože se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, vznikla jí povinnost zaplatit přirážku [částka]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka]. Žalovaná ji ani přes výzvu nezaplatila. 6. [příjmení] mezi účastníky soud posoudil podle § 2550 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). 7. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaná tím, že dne [datum] cestovala městskou hromadnou dopravou, uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně konkludentně (mlčky) smlouvu o přepravě osob dle § 2550 o. z., na základě které jí vznikla povinnost zaplatit jízdné dle tarifu. Při přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem, a proto jí dle smluvních přepravních podmínek vznikla povinnost zaplatit přirážku ve výši [částka]. Jízdné a přirážka byly splatné v den provedení přepravní kontroly. Žalovaná je neuhradila, a dostala se tak do prodlení (§ 1970 o. z.). Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně ode dne [datum] do zaplacení (výše zákonného úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. [částka], tří paušálních náhrad hotových výdajů po [částka], tj. [částka], 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. [částka], a soudního poplatku ve výši [částka].