41 C 103/2021-36 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] rámcovou smlouvu, na základě které mu aktivovala běžný účet a že dle dodatku [číslo] k této smlouvě ze dne [datum] žalovaný požádal o poskytnutí tzv. kontokorentu ve výši [částka], přičemž žalobkyně jeho žádost schválila poté, co posoudila úvěruschopnost žalovaného. Protože žalovaný posléze neplnil své smluvní povinnosti, žalobkyně dne [datum] kontokorent zesplatnila s tím, že ke dni zesplatnění činila dlužná jistina [částka] a kapitalizovaný úrok [částka]. Žalovaný poté na dlužnou částku ničeho neuhradil, pročež žalobkyně žalobou požadovala úhradu jistiny ve výši [částka], smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jakož i kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka]. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení částky [částka], z čehož [částka] odpovídalo zápornému zůstatku na účtu žalovaného, [částka] odpovídalo nezaplaceným nákladům vynaloženým žalobkyní na vymáhání dluhu po žalovaném, [částka] odpovídalo nezaplacenému měsíčnímu poplatku za výběr z bankomatu a [částka] odpovídalo dlužnému pojistnému. 2. V reakci na výzvu soudu žalobkyně doplnila žalobu o tvrzení a důkazy na podporu toho, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně především uváděla, že čistý měsíční příjem dle sdělení žalovaného činil [částka], žalobkyně prověřila žalovaného v interních i externích databázích a přihlédla také k tomu, že žalovaný řádně splácel jemu dříve poskytnuté úvěry. 3. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť žalovaný se bez omluvy nedostavil k jednání před zdejším soudem a na výzvu soudu se nevyjádřil. 4. Soud při jednání provedl následující dokazování: Z rámcové smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný tuto smlouvu uzavřeli na dobu neurčitou dne [datum] a že žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala vést pro žalovaného běžný účet. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] ke shora uvedené rámcové smlouvě soud zjistil, že žalobkyně žalovanému na základě jeho žádosti umožnila čerpat kontokorentní úvěr ve výši [částka], a to přečerpáním běžného účtu. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou, RPSN činilo 20,68 %. Dle formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru činila výše úvěru [částka] a čerpán měl být tzv. přečerpáním běžného účtu, dohodnutá výpůjční úroková sazba činila 18,9 % ročně, RSPN pak 20,68 %. Z dokumentu nazvaného Přihlášení k pojištění soud zjistil, že tento byl uzavřen mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] a že se žalovaný na jeho základě přihlásil k pojištění pravidelných výdajů při pracovní neschopnosti na pojistnou částku [částka] za měsíční pojistné ve výši [částka]. Z obchodních podmínek žalobkyně vyplynulo, že rámcovou smlouvu lze měnit jednotlivými dodatky, sjednávanými i prostřednictvím internetového, mobilního či telefonního bankovnictví. Z přehledu cen pojištění soud zjistil, že měsíční pojistné za pojištění pravidelných výdajů při pracovní neschopnosti činilo [částka] za každých [částka] plnění. Z podmínek pro používání kontokorentu vyplynulo, že žalobkyně definuje kontokorent jako službu – úvěr dovolující přečerpat běžný účet. K jeho splacení pak stačí, že dojde k připsání peněz na běžný účet, čímž je snížena čerpaná část kontokorentu. Z ceníku z roku 2019 a 2020 soud zjistil, že výběry ze všech bankomatů v ČR i ve světě žalobkyně zpoplatňuje částkou [částka]. Z informačního dokumentu o pojistném produktu – pojištění pravidelných výdajů vyplynulo, že předmětem takového pojištění je pojištění pravidelných výdajů při pracovní neschopnosti, výše pojistného je pravidelná každý měsíc a strhávána je z běžného účtu. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že konečný zůstatek žalovaného ke dni [datum] činil - [částka]. Z toho celkem [částka] tvořily tři částky po [částka] coby položky účelně vynaložených nákladů na vymáhání, částka [částka] za výběr z bankomatů, částka v celkové výši [částka] byla stržena na pojistném. Ke dni [datum] pak administrativně došlo k převedení kontokorentu ve výši + [částka]. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu žalovaným soud zjistil, že ke dni zesplatnění činila nesplacená jistina [částka] a nesplacený kapitalizovaný úrok [částka]. Z přehledu nákladů vynaložených žalobkyní na vymáhání dluhu žalovaného vyplynulo, že žalobkyně po klientech požaduje náklady ve výši [částka], přestože reálné náklady žalobkyně vyčísluje na [částka] za den vymáhání (mzdy, hovorné, poštovné, hardware, sotfware). Z přehledu odeslané pošty vyplynulo, že žalobkyně žalovanému dle své evidence odeslala celkem pět dopisů souvisejících s vymáháním dluhu (upomínky, zesplatňující dopis). Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně jeho prostřednictvím vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] (kontokorent) a částky [částka] (běžný účet), tj. celkem [částka], a to do [datum] a upozornila jej na možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Tento dopis odeslala žalovanému dle podacího archu dne [datum]. Z výpisu z interního systému žalobkyně soud zjistil, že žalovaný žalobkyni v období od října 2016 do září 2020 opakovaně žádal o půjčky, ale žalobkyně žádné z jeho žádostí nevyhověla. Dne [datum] žalobkyně schválila žádost žalovaného o kontokorent ve výši [částka] a dne [datum] pak žádost o kontokorent ve výši [částka]. Z dalšího výpisu z interního systému žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně vůči žalovanému neevidovala ke dni schválení žádosti o kontokorentní úvěr v lednu 2020 žádný dluh na základě jeho předchozí schválené žádosti o kontokorentní úvěr. 5. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, dle něhož žalobkyně a žalovaný uzavřeli rámcovou smlouvu o běžném účtu a posléze dodatek z [datum] o kontokorentním úvěru, na jehož základě žalobkyně poskytla žalovanému prostřednictvím běžného účtu úvěr v celkové výši [částka] při ročním úroku 18,9 %, který žalovaný nesplácel, pročež jej žalobkyně ke dni [datum] zesplatnila. Ke dni zesplatnění pak evidovala za žalovaným pohledávku ve výši [částka], sestávající z části z nákladů na vymáhání, poplatku za výběr z bankomatu či dlužného pojistného. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že účastníci spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal částku [částka], kterou však žalobkyni dosud nevrátil. Soud přitom pokládal ověření úvěruschopnosti žalovaného za dostatečné, neboť žalobkyně nevycházela pouze z tvrzení žalovaného, ale také (mj.) z toho, že žalovaný v minulosti splácel svůj dříve poskytnutý úvěr od žalobkyně. Žalobkyně mimoto měla přehled o finanční situaci žalovaného s ohledem na to, že pro něj vedla běžný bankovní účet. Žalovaný však svému závazku splatit poskytnutý úvěr nedostál. Soud dále vzal za prokázané, že ke dni [datum], kdy žalobkyně oprávněně prohlásila celý úvěr za splatný, dosahovala výše kapitalizovaného úroku částky [částka]. Žalobkyně vedle toho má též právo na zaplacení úroku z úvěru za období od [datum] do [datum], jak požadovala, jakož i právo na zaplacení smluvního úroku ve výši 8,25 % ročně z dlužné pohledávky od [datum] do zaplacení a na zaplacení zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení, jak požadovala. Soud konečně žalobkyni přiznal také právo na zaplacení částky ve výši [částka] odpovídající dlužnému pojistnému, nákladům na vymáhání, poplatku za výběr z bankomatu a zápornému zůstatku na běžném účtu žalovaného. Soud proto žalobě zcela vyhověl, a to i vzhledem k tomu,