41 C 155/2021-47 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou k zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 18,84 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že na základě této smlouvy její právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku [částka] v hotovosti, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši [částka], odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to v 60 týdenních hotovostních splátkách po [částka]. Žalovaný však dosud uhradil na svůj dluh pouze částku [částka]; úhrada poslední splátky byla stanovena na [datum]. Žalobkyně, která se svou právní předchůdkyní uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek, se proto domáhala úhrady dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného úroku ve výši [částka], dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a dále úroků a zákonných úroků z prodlení. Úrok ve výši [anonymizováno] ročně žalobkyně kapitalizovala za období od [datum] do postoupení dne [datum] a dále jej požadovala až do zaplacení. 2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně odkázala na smlouvu o spotřebitelském úvěru a kartu zákazníka a dále soudu zaslala nájemní smlouvu, pracovní smlouvu a výplatní pásky za období od března do května 2019. 3. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť žalovaný na příslušnou výzvu soudu nereagoval. 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně podle této smlouvy poskytla žalovanému v hotovosti částku ve výši [částka] s tím, že smluvní strany dále sjednaly úrok ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka], odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit právní předchůdkyni žalobkyně v 60 týdenních hotovostních splátkách ve výši [částka]. V článku 1.4. smlouvy bylo uvedeno, že úrok z jistiny je stanoven fixní úrokovou sazbou, která činí v případě smlouvy na 60 týdnů 32,15 % ročně. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný žil ve společné domácnosti s partnerkou, byl zaměstnán jako řidič kamionu, jeho čistý měsíční příjem činil [částka], jeho výdaje na bydlení činily [částka] měsíčně, osobní výdaje [částka], splátky úvěrů [částka] a jeho použitelný příjem (po odečtení výdajů od příjmů) tedy dosahoval výše [částka] měsíčně. K ověření finanční situace žalovaného sloužily nájemní smlouva, pracovní smlouva a výplatní pásky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy vyplynulo, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky ve výši [částka] bez příslušenství ve lhůtě 10 dnů po obdržení oznámení. Dle souvisejícího podacího lístku bylo toto oznámení odesláno žalovanému [datum]. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Dle souvisejícího podacího lístku byla tato výzva odeslána žalovanému dne [datum]. Z výplatních pásek za měsíce březen, duben a květen 2019 vyplynulo, že žalovaný měl v těchto měsících čistý měsíční příjem ve výši [částka], [částka] a [částka]. Ze smlouvy o nájmu bytu, kterou žalovaný uzavřel jako nájemce, vyplynulo, že jeho měsíční nájemné bez služeb činilo [částka]. Z pracovní smlouvy z února 2019 soud zjistil, že žalovaný byl od tohoto měsíce zaměstnán a jeho hrubý měsíční příjem byl sjednán na [částka] měsíčně. 5. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným k uzavření smlouvy, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši [částka] v hotovosti s tím, že žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných splátkách a zavázal se uhradit také sjednané poplatky a úrok. V den uzavření smlouvy došlo k podepsání a vyplnění karty zákazníka oproti dokumentům vyžádaným od žalovaného, podle nichž byl žalovaný v době uzavření smlouvy zaměstnán, jeho čistý měsíční příjem činil [částka] a jeho největším výdajem bylo nájemné, které bez služeb činilo [částka]. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž bylo žalovanému zasláno oznámení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván žalobkyní k plnění. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je v převážné části důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovaný obdržel v hotovosti částku [částka], z níž dosud vrátil (dle v řízení nezpochybněného tvrzení žalobkyně) pouze částku [částka], která byla započtena na sjednané poplatky. Žalovaný se dle smlouvy zavázal vrátit kromě jistiny také poplatky, jejichž výše činila [částka], a to v pravidelných týdenních splátkách do [datum]. Pokud jde o sjednaný poplatek, ten v sobě zahrnoval mimo jiné smluvní úroky, jejichž sjednání je v případě úvěru možné. Soud vzal za zjištěné, že žalobkyně posuzovala také úvěruschopnost žalovaného, a to nikoli pouze na základě nepodložených tvrzení žalovaného, ale též na základě jím doložených listin. Vzhledem k tomu, že žalovaný na svůj dluh dosud uhradil pouze [částka], uložil soud žalovanému v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši [částka] (tj. jistina s poplatky ve výši [částka] mínus uhrazených [částka]) společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení tak, jak žalobkyně požadovala, neboť její nárok na zákonný úrok z prodlení se opíral o ustanovení § 1970 o. z. Lhůtu k plnění soud stanovil jako třídenní v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“). 10. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 18,84 % ročně z částky [částka], přičemž tento kapitalizovala ode dne [datum] (tj. dne následujícího po splatnosti poslední splátky) do dne postoupení pohledávky dne [datum] částkou ve výši [částka], a dále požadovala tento smluvní úrok ve výši 18,84 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. V této části však soud žalobu neshledal důvodnou, neboť další smluvní úrok ve výši 18,84 % (ani ve výši 32,15 %, z níž žalobkyně dle svého tvrzení požadovala nižší než sjednanou výši) nebyl sjednán. Žalobkyně odkazovala na čl. 1 smlouvy, avšak z tohoto ustanovení dle mínění soudu nárok na smluvní úrok ve výši 32,15 % ročně (ani nižší) nevyplývá. Naopak ze smlouvy je zřejmé, že úrok byl sjednán pevnou fixní částkou ve výši [částka]. Průměrný spotřebitel by ustanovení čl. 1 rozuměl tak, že úrok ve výši [částka] byl vypočten za užití některé ze sazeb uvedených v čl. 1 v závislosti na počtu týdenních splátek. S ohledem na t