10 C 11/2022-34 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 1 530 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná se dne [datum] přepravovala dopravním prostředkem – [anonymizováno] linkou [anonymizováno], provozovanou žalobkyní. Uzavřela tak s žalobkyní smlouvu o přepravě osob. Žalovaná se neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné. Dle platného tarifu PID činí jízdné [částka] a přirážka k jízdnému [částka]. Dlužnou částku žalovaná přes výzvu neuhradila. 2. Žalovaná, ani její zákonný zástupce, se k žalobě nevyjádřili. Na jednání se nedostavili. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. [Anonymizovaný odstavec.] 5. V řízení bylo zjištěno, že mezi žalovanou a žalobcem byla uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dopravce se zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Podmínky pro přepravu osob, zavazadel, věcí a živých zvířat ve veřejné drážní osobní dopravě a ve veřejné silniční osobní dopravě upravuje vyhláška č. 175/2000 Sb. Ač bylo v řízení zjištěno, že žalovaná porušila svou povinnost zaplatit jízdné, dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že podané žalobě nelze v celém rozsahu vyhovět, a to právě s ohledem věk žalované a její výše rozepsané rodinné a sociální zázemí. Soud je toho názoru, že ve věku 15 let je nezletilý natolik vyspělý, že si musí být dobře vědom povinnosti zaplatit jízdné při užívání městské hromadné dopravy. Soud proto žalobě v rozsahu částky [částka] za neuhrazené jízdné vyhověl. Pokud však jde o přiznání částky ve výši [částka] za přirážku k jízdnému, to by podle názoru soudu bylo v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 zák. [číslo] [anonymizováno], neboť rodinné a sociální zázemí žalované (smrt matky, psychické problémy, nedostatečná výchova ze strany otce, nařízení ústavní výchovy) je výjimečné a pro nezletilou žalovanou značně limitující. Soud proto podané žalobě vyhověl co do částky ve výši [částka] s příslušenstvím odpovídající dlužnému jízdnému. Naopak co do částky ve výši [částka] s příslušenstvím soud žalobu zamítl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití §142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.