10 C 17/2022-40 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 9 660 Kč společně se zákonným úrokem z této částky za dobu od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] Smlouvu uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě smlouvy byla žalovanému dne [datum] poskytnuta částka ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutým úvěrem poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 2 660 Kč. Žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy ze dne [datum]. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč a dlužného poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 2 660 Kč a úroku z prodlení. 2. Na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o tvrzení a důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně nijak nereagovala. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Po provedeném jednání soud zjistil následující skutkový stav věci. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků umožňujících komunikaci na dálku smlouvu o zápůjčce [číslo] (viz smlouva o zápůjčce [číslo]). Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poukázala žalovanému na jím uvedený bankovní účet částku 7 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal danou částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 660 Kč vrátit v termínu splatnosti dne [datum] (potvrzení o provedené platbě ze dne [datum], výpis z účtu žalovaného za měsíc duben 2021). Žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně ničeho neuhradil. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně na straně postupitele a žalobkyně na straně nabyvatele smlouvu o postoupení pohledávek. Na jejím základě byla (mj.) pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným vzniklá ze smlouvy o zápůjčce [číslo] převedena na žalobkyni (viz Realizační smlouva o postoupení pohledávek [číslo] včetně přílohy). Právní předchůdkyně žalobkyně pak žalovanému oznámila postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dluhu v celkové výši 11 389 Kč (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu). Následně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k úhradě dluhu též sama žalobkyně (viz výzva před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího archu). 5. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru a datum poskytnutí dané částky soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Soud dospěl na základě žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listin soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného. K tomu totiž pouze uvedla, že žalovaný ve smlouvě výslovně potvrdil, že je schopen půjčku řádně a včas splatit. Na výzvu soudu k doplnění žaloby o tvrzení a důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně nijak nereagovala. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy vycházela pouze z ničím nedoloženého tvrzení žalovaného, že je schopen půjčku řádně a včas splatit. Příjmy ani výdaje žalovaného vůbec neověřovala. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2021, č. j. 23 Co 64/2021-129, z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Soud tedy podle § 588 o. z. a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uzavřel, že smlouva o zápůjčce [číslo] je absolutně neplatná (k tomu srov. rozsudek [anonymizováno] dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] nebo také rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 38 C 25/2020 a mnohé další). 12. V situaci, kdy byla smlouva o úvěru absolutně neplatná, bylo namístě posuzovat, zda se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatil. Z potvrzení o provedené platbě a výpisu z účtu žalovaného pak plyne, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla dne [datum] částku ve výši 7 000 Kč převodem na žalovaným uvedený bankovní účet. Z tvrzení žalobkyně z žaloby pak plyne, že žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 7 000 Kč, proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobkyni částku v této výši přiznal. Žalobkyni dále z této částky náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. a podle nařízení č. 351/2013 Sb., jenž začal nabíhat teprve ode dne [datum] (desátý den ode dne [datum], kdy byl žalovanému soudem doručen žalobní návrh). V rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení zbylé částky, tedy částky 2 660 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 660 Kč za dobu od [datum] do [datum], a zákonného úroku z prodlení z částky 2 660 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, pak soud žalobu zamítnul (výrok II. rozsudku). 13. O náhradě nákladů řízení soud ve III. výroku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kapitalizací žalobkyní požadovaných úroků ke dni vyhlášení rozsudku bylo zjištěno, že úspěšnější v této věci byl žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly.