10 C 23/2022-23 — Okresní soud Praha-západ

Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala, aby jí žalovaná společnost zaplatila výše uvedenou částku spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní Smlouvu o služební kreditní kartě k účtu [číslo] [bankovní účet] (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy byly [anonymizováno] obchodní podmínky [právnická osoba] a [anonymizováno] ke služebním a korporátním kreditním kartám. Na základě Smlouvy mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše 60 000 Kč, úvěr byl veden na čísle účtu ke kreditní kartě č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala splatit úvěr s úrokem ve výši 19,99 % p. a. Veškeré poplatky a ceny za bankovní služby, které jsou spojené se Smlouvou, byly uvedeny ve [anonymizováno] ze sazebníku. Vyčerpanou jistinu úvěru se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [číslo] vyčerpané jistiny úvěru. Žalobkyně byla oprávněna provádět úhradu splátek vyčerpané jistiny úvěru a splatných úroků převodem z účtu žalované č. [bankovní účet] bez dalšího souhlasu žalované. Žalovaná čerpala prostřednictvím své kreditní karty od žalobkyně úvěr, nedodržela však své povinnosti. Žalobkyně proto od Smlouvy dopisem ze dne [datum] odstoupila. K doručení odstoupení od Smlouvy došlo dle čl. 8 [anonymizováno] obchodních podmínek dne [datum], k tomuto dni došlo k zániku Smlouvy. Žalovaná tedy byla povinna splatit vyčerpanou jistinu úvěru včetně úroků, cen a poplatků. Dlužná částka činila k tomuto dni částku ve výši 60 667,14 Kč. Skládá se z jistiny ve výši 50 000,48 Kč, poplatků úvěru ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku z úvěru ve výši 8 712,53 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 454,13 Kč, obchodního úroku z úvěru ve výši 19,99 % p.a. z jistiny ode dne [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny ode dne [datum] do zaplacení. Přes upomínku žalovaná svůj dluh neuhradila. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Z listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o služební kreditní kartě k účtu s možností čerpání úvěru až do výše 60 000 Kč. Vyčerpaný úvěr se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách s úrokem ve výši 19,99 % p. a. Žalovaná se seznámila s obchodními podmínkami a sazebníkem žalobkyně (zjištěno ze Smlouvy o služební kreditní kartě k účtu [číslo] [bankovní účet] a z [právnická osoba] o úrokových sazbách v českých korunách). Žalovaná při čerpání úvěru nedodržela své povinnosti, dostala se do prodlení s úhradou splátek, žalobkyně ji proto neúspěšně vyzvala k neprodlenému uhrazení dluhu (upomínka ze dne [datum]). Žalobkyně poté odstoupila od smlouvy o služební kreditní kartě (odstoupení od smlouvy o služební kartě ze dne [datum]). Ke dni [datum] nastala úplná splatnost dluhů žalované ze smlouvy, na základě které byla kreditní karta vystavena, celkem činil dluh žalované částku ve výši 60 667,14 Kč (výpis z účtu žalované ke dni [datum]). Výše úrokové sazby z úvěru ke kreditním kartám 19,99 % p. a. byla zjištěna z [anonymizováno] žalobkyně o úrokových sazbách v českých korunách s účinností od [datum]. Výše poplatku za upomínku 1 500 Kč byla zjištěna ze Sazebníku žalobkyně, platného od [datum]. Předžalobní výzvou vyzývala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu ve výši 61 681,77 Kč (dopis právního zástupce ze dne [datum]). Po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu na účet. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to není na účtu dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. V daném případě má soud za prokázané, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o služební kreditní kartě k účtu. Podmínky smlouvy však žalovaná porušila, dohodnuté měsíční splátky úvěru řádně nesplácela, proto žalobkyně od smlouvy o služební kreditní kartě odstoupila. Dluh žalované představuje jistina úvěru ve výši 50 000,48 Kč, poplatek za upomínku ve výši 1 500 Kč dle sazebníku žalobkyně a dále úrok z úvěru podle § 2395 o. z. ve výši 19,99 % dle všeobecných smluvních podmínek a oznámení o úrokových sazbách. Dále příslušenství pohledávky tvoří úrok z prodlení z částky 50 000,48 Kč za období od [datum], tj. ode dne poté, co nastala úplná splatnost dluhů žalované ze smlouvy, na základě které byla kreditní karta vystavena, do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně vypočetla ke dni [datum] zákonný úrok z prodlení na částku 454,13 Kč a obchodní úrok z úvěru na částku 8 712,53 Kč. Dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, vyjádřeného v rozhodnutí 33 Odo 657/2005, má obchodní úrok z úvěru a úrok z prodlení každý odlišnou funkci, proto mohou být žalobkyní uplatňovány vedle sebe. Zatímco obchodní úrok představuje odměnu za užívání jistiny, úrok z prodlení představuje zákonnou sankci za prodlení se splacením jistiny. Výši dlužné částky žalovaná nerozporovala a vyplývá také z listinných důkazů. Soud proto žalobě zcela vyhověl. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 14 741 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 109 Kč a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 9 540 Kč (tři úkony právní služby po 3 180 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a návrh ve věci samé) a dále třikrát paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (celkem tedy 900 Kč), spolu s náhradou za DPH v sazbě 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a to z ustanovení § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 advokátního tarifu Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).