10 C 30/2022-15 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu [číslo] pro telefonní [číslo] jejíž součástí byly i všeobecné podmínky a ceník tarifů a služeb žalobkyně. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal platit žalobkyni za tyto služby ceny dle čl. 4 všeobecných podmínek, a to ve lhůtách splatnosti jednotlivě stanovených v pravidelných vyúčtováních. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy porušil, když přestal za poskytnuté služby třetích stran platit vyúčtované ceny, byl tedy povinen vrátit žalobkyni i podmíněnou poskytnutou slevu. Žalovaný douúčtovanou slevu k zařízení z vyúčtování [číslo] splatného ke dni [datum] dluh ve výši 1 500 Kč neuhradil. Žalovaný byl na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil, nárokovala žalobkyně vedle jistiny také úrok z prodlení z dlužné částky, a to ode dne následujícího po dni splatnosti vyúčtování do zaplacení v zákonné výši. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný uzavřel s žalobkyní účastnickou smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž všeobecné podmínky a ceník tarifů a služeb žalobkyně. Dle účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal platit žalobkyni ceny těchto služeb vyúčtované dle čl. 4 všeobecných podmínek žalobkyně. Žalovaný tuto svou povinnost porušil, když přestal za poskytnuté služby třetích stran platit vyúčtované ceny. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovanému oznámila, že účastnickou smlouvu vypovídá z důvodu dlouhodobého porušování smluvních závazků ze strany žalovaného. Žalovaný si v rámci účastnické smlouvy s žalobkyní ujednal slevu z kupní ceny koncového zařízení [příjmení] i [právnická osoba] [anonymizováno] – [anonymizováno], která byla podmíněna zejména dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy. Jelikož žalovaný tuto svou povinnost porušil, vystavila mu žalobkyně vrubopis [číslo] na částku 3 000 Kč vystavený dne [datum] se splatností dne [datum], na základě něhož žalovanému doúčtovala plnou kupní cenu tohoto koncového zařízení. K úhradě svého dluhu (ve výši 3 000 Kč, přičemž žalobkyně se rozhodla před soudem uplatnit nárok v nižší výši 1 500 Kč) byl žalovaný před podáním žaloby vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] odeslanou téhož dne na adresu trvalého pobytu žalovaného. 5. Takto zjištěný skutkový stav soud následně posoudil podle ust. § [číslo] odst. 2, § 2079, § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle § 2 písm. n), o), § 63 a § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“). 6. Předně soud posuzoval, zda má pravomoc rozhodnout tento spor, přičemž vyšel z usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 25. 9. 2018, [číslo jednací], z něhož plyne, že mezi služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích nespadají služby, jejichž užívání, resp. přístup k jejich obsahu, poskytovatel sice zprostředkuje svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby. [příjmení] ohledně takových služeb, které neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři, a které jsou označovány také jako služby třetích stran, nejsou spory o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích a rozhoduje o nich soud, nikoli [anonymizována dvě slova] úřad. Zdejší soud má tudíž v souladu s ust. § 7 odst. 1 o. s. ř. pravomoc rozhodnout tento spor. 7. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalobkyně spolu s žalovaným uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, v rámci níž spolu uzavřeli kupní smlouvu o koncovém zařízení. Ohledně kupní ceny byla mezi stranami ujednána sleva podmíněná zejména dodržením doby, na níž byla účastnická smlouva uzavřena. Jelikož se však žalovaný těmito ujednáními neřídil, požadovala žalobkyně zaplacení plné kupní ceny koncového zařízení, o čemž žalovanému vystavila vrubopis. Žalovaný nicméně splatný vrubopis ve stanovené lhůtě splatnosti neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný svému závazku nedostál, a ani na základě předžalobní výzvy svůj dluh žalobkyni neuhradil, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaný neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 1 500 Kč spolu s úrokem z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti vyúčtování do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 8. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť právní zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 1 489 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.