13 C 250/2022-32 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal snížení výživného na nezletilého, a to tak, že by se výživné naposledy stanovené rozsudkem [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], mělo snížit z částky [částka] měsíčně na částku [částka] měsíčně. 2. Podáním doručeným soudu dne [datum], tedy ještě před tím, než začalo jednání ve věci, žalobce soudu sdělil, že žalobu bere v plném rozsahu zpět a to z toho důvodu, že syna nechce vystavovat stresu soudních jednání. 3. S ohledem na výše uvedené zpětvzetí žaloby postupoval soud podle § 96 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a řízení zastavil. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, jelikož zastavení řízení procesně zavinil svým zpětvzetím žalobce, přičemž nešlo o případ, že by byla žaloba vzata zpět pro chování žalovaného. 5. Tyto náklady žalovaného pak sestávají z nákladů zastoupení advokátem, tvořených odměnou stanovenou podle ust. § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty ve výši [částka]. Soud přitom v souladu s nálezem Ústavního soudu ČR sp.zn. IV. ÚS 2108/21 ze dne [datum] a právě ust. § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. vycházel tarifní hodnoty ve výši pětinásobku hodnoty ročního plnění, přičemž za ono plnění soud považoval částku [částka], tedy částku, o kterou žalobce požadoval výživné snížit, což se soudu jeví nejspravedlivějším řešením nejvíce odpovídajícím skutečné hodnotě sporu. Odměna za jeden úkon právní služby pak v souladu s ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí částku [částka]. Tuto odměnu pak soud přiznal za jeden úkon právní služby, a to za přípravu a převzetí zastoupení. Za zástupkyní žalovaného požadovaný úkon - stručné vyjádření žalovaného ze dne [datum] (datované dnem [datum]) pak soud náhradu nákladů žalobci nepřiznal, jelikož se nejednalo o úkon potřebný pro účelné bránění práva (srov. ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.), protože se žalovaný vyjádřil ve věci samé bez toho, aby jej k tomu soud vyzval a zejména v procesní situaci, kdy to nebylo vůbec dosud nutné. Dále pak náklady sestávají z paušální náhrady výdajů stanovené podle ust. § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za výše uvedený 1 úkon právní služby, a dále pak z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze shora uvedených částek v částce [částka]. Celková výše soudem přiznané náhrady nákladů činí tedy částku [částka] Lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. delší, patnáctidenní, aby měl žalobce dostatek časového prostoru ji uhradit, s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).