16 C 323/2022-15 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že nezletilý syn žalované [příjmení] [jméno] [jméno], narozený dne [datum], dne [datum] využil [anonymizováno] pohotovostní služby žalobkyně, za což žalovaná nezaplatila regulační poplatek vyúčtovaný daňovým dokladem. Žalovaná byla před podáním žaloby dne [datum] vyzvána k úhradě dlužné částky na poslední známou adresu. Na tuto výzvu však žalovaná nikterak nereagovala. 2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož nezletilý syn žalované [příjmení] [jméno] [jméno] u žalobkyně využil dne [datum] pohotovostní službu, za což byl žalované vystaven daňový doklad [číslo] splatný dne [datum] na částku [částka]. Žalovaná tento svůj dluh dne [datum] písemně uznala. Žalobkyně dne [datum] zaslala žalované na poslední známou adresu předžalobní výzvu, datovanou ke dni [datum], s žádostí o úhradu dlužné částky ve výši [částka] nejpozději do [datum]. 5. Soud věc posoudil podle § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.“), načež dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Soud vzal za zjištěné, že žalobkyně poskytla nezletilému synovi žalované [příjmení] [jméno] [jméno] [anonymizováno] pohotovostní službu, za níž žalovaná nezaplatila regulační poplatek ve výši [částka]. Žalovaná svůj dluh v této výši písemně uznala ve smyslu § 2053 o. z., přičemž žalobkyni na tomto svém dluhu ani přes výzvu ničeho nezaplatila. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení z vyúčtovaného poplatku, a to ode dne následujícího po dni jeho splatnosti do zaplacení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z paušálních náhrad hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve výši dvakrát po [částka] podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů.