16 C 362/2021 — Okresní soud Praha-západ

1. Manželka se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhala rozhodnutí, kterým by bylo rozvedeno její manželství s manželem, uzavřené dne [datum] před [anonymizováno] národním výborem v [anonymizováno] [obec]. Uvedla, že manželství účastníků bylo zpočátku spokojené, ale již po delší dobu je toto manželství nefunkční, kdy si manžel žije více méně svým životem a komunikace mezi manželi je téměř nulová. Z toho důvodu došlo i ke vzájemnému odcizení obou účastníků a tento svazek se stal čistě formálním. Manželé více jak půl roku spolu nežijí, resp. nežijí spolu více jak čtyři roky. Následně manželka v den prvního jednání ve věci změnila svá tvrzení a uvedla nové skutečnosti ohledně příčiny rozvratu manželství, kdy následně uvedla, že ze strany manžela v průběhu manželství docházelo k opakovaným nevěrám, fyzickým úrokům na manželku, jakož i psychickému týrání manželky, a tím, kdo obstarával většinou finanční prostředky na chod rodiny, byla manželka. 2. Manžel k věci uvedl, že také nemá zájem na obnovení manželského soužití a navrhuje, aby bylo manželství rozvedeno. Nesouhlasí však se změněnými tvrzeními manželky. Uvádí, že manželství nefunguje již po delší dobu, manželé tráví větší část života odděleně. Nesouhlasí s tvrzením manželky, že příčinou rozvratu je nevěra manžela případně fyzické násilí, ke kterým nikdy nedošlo. Naopak upozorňuje na chorobnou žárlivost manželky. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl ke skutkovému závěru, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Místním národním výborem v [anonymizováno] [obec] (důkaz: oddací list). Mají již zletilého syna [jméno] [celé jméno manžela] (důkaz: rodný list syna účastníků). Příčinou rozvratu je rozdílný náhled na život obecně i společný život manželů vyplývající z jejich povahových odlišností, který vyústil ve vzájemné odcizení, minimální komunikaci a nulový společný intimní život a dále výrazná žárlivost manželky (důkaz: účastnická výpověď manžela). Manželé spolu ve společné domácnosti nežijí minimálně od jara 2022 (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). 4. Co se týká příčiny rozvratu manželství a zjištění rozvratu manželství, tak soud vyslechl manžela, manželku a dále pak svědkyni, kterou navrhla manželka a to její sestru [jméno] [příjmení]. Nutno říci, že třebaže svědkyně byla navržena ze strany manželky, přesto tato neuvedla nic z naprosté většiny tvrzení manželky, a to jak o domácím násilí, tak o častých nevěrách manžela. Pouze potvrdila skutečnosti, které uváděla manželka v tom smyslu, že tato hodně pracovala na společné farmě účastníků. 5. Jak je uvedeno shora, soud vzal za prokázaný skutkový děj, který tvrdil od samého počátku manžel. Soud tedy vycházel jak z výslechu manžela, tak i z listinných důkazů, které on předložil. Nevycházel naopak z výslechu manželky, kterou hodnotí jako osobu nevěrohodnou, která před soudem částečně lhala, částečně neuváděla plnou skutečnost. Dokonce ani svědkyně manželky – její sestra – nepotvrdila většinu jejích tvrzení. 6. Soud pečlivě sledoval chování účastníků i svědkyně v jednací síni, spontánnost jejich výpovědí i další znaky mimoverbální komunikace. Na takovou nezastupitelnost osobního výslechu účastníků a svědků, jejich vizuální a akustickou observaci při zjištění skutkového stavu nejednou upozornil ve své judikatuře Nejvyšší soud České republiky, viz. např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]. 7. Soud tedy hodnotil důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z výpovědi účastníků, svědkyně a i z listinných důkazů. 8. Soud provedl i další důkazy, než je uvedeno shora, především listinné důkazy, nevyvodil z nich však další skutkové závěry kromě těch, které uvede výslovně níže. 9. Je zřejmé, že zatímco účastníci nejsou poučeni o trestněprávních následcích jejich výpovědí, u svědků tomu tak není. Svědkyně [jméno] [příjmení] i zřejmě s ohledem na své poučení dle § 126 o.s.ř. neuváděla příliš detailů o soužití manželů [příjmení]. Pouze uvedla, že mají velké dluhy, že mají půjčen velký úvěr a že její sestra – tedy manželka – byla v době, kdy se s ní setkala, velmi unavená a to z důvodu vysokého pracovního zatížení na farmě. Svědkyně rozhodně však nepotvrdila, že by její sestra – tedy žalobkyně – byla svým manželem fyzicky napadena, zmlácena, jak manželka popsala napadení ze dne [datum]. Ve své výpovědi manželka uvedla, že ležela na zemi v ložnici a„ volala jsem sestru a ta mi tedy řekla, abych šla k lékaři.“ Svědkyně [jméno] [příjmení] však toto nepotvrdila. Na výslovný dotaz soudu, co je jí ještě známo o poměrech v manželství manželů [příjmení], takovouto konkrétní událost nezmínila, třebaže je to velmi důležitá okolnost, která, pokud by se přihodila, jistě by byla v její výpovědi před soudem zmíněna. 10. I v další části výpovědi manželky soud zjistil nesrovnalosti v její výpovědi. Manželka byla vyslýchána v průběhu dvou jednání, a to jednak [datum] a následně [datum], kdy při prvním jednání nemohl být její výslech dokončen z časových důvodů, kdy soud musel její výslech ukončit, protože měl ten den i další jednání. Pokračováno s jejím výslechem bylo tedy u dalšího jednání. A tak jestliže u jednání dne [datum] manželka mimo jiné, když hovořila o nevěře svého manžela, uvedla:„ Ale pak mě kontaktoval jiný pán – pan [příjmení] – byli jsme spolu v restauraci [anonymizováno] s tím, že mi řekl, že jeho manželka se s mým manželem schází, že mají spolu vztah.“ Naproti tomu u jednání dne [datum] k dotazu právní zástupkyně manžela ohledně schůzky s panem [příjmení], kdo koho kontaktoval, manželka uvedla:„ Já jsem ho kontaktovala, on mě pozval na schůzku. To číslo jsem zjistila tak, že bylo v bloku manžela, kam si zapisoval kontakty. Co se týká toho čísla, tak já jsem zkoušela z jeho bloku volat různá telefonní čísla. [příjmení] jsem prověřit, jestli mi manžel říká pravdu.“ Je tedy zřejmé, že jednou manželka uváděla, že to byla ona, která kontaktovala pana [příjmení], u předchozího jednání naopak uvedla, že to byl on, kdo kontaktoval jí. Nejedná se o nevýznamný detail, když ohledně samotného setkání s panem [příjmení] uvedla mnoho dalších detailů a podrobností, a právě nevěra s paní [příjmení] (a jak následně doplnila i s panem [příjmení]) měla být jedním z důvodů rozvratu manželství manželů [příjmení]. Těmto tvrzením manželky však soud neuvěřil a uvádí, že se domnívá, a jak vyplývá z výpovědi manžela, má za prokázané, že k žádné takové nevěře s manžely [příjmení] ze strany manžela nedošlo. 11. Stejně tak soud považuje za až absurdní výpověď manželky v části, kde hovořila o bisexuálním chování svého manžela v průběhu ´80 let. Ve své výpovědi ze dne [datum] mimo jiné uvedla, že v té době objevila, že„ manželovi chodí různé dopisy a to dopisy jak od žen tak i od mužů, kteří byli bisexuálně orientováni. Za těchto okolností jsem opětovně odešla“. Vzhledem k tomu, že druhý odchod z domácnosti datovala k době, kdy byly jejich synovi čtyři roky, mělo se toto odehrát v roce 1982. V té době dle nesporných tvrzení účastníků manžel pracoval u policie. Soud upozorňuje, že v té době stávající Československo bylo totalitním státem, policejním státem, kde bylo homosexuální chování perzekuováno, ostrakizováno a těžko si lze představit množství bisexuálních mužů (jak toto soudu manželka sugestivně líčila), kteří by psali dopisy v této době a otevřeně nabízeli [anonymizováno] kontakty policistovi takového státu. Soud také ani této části výpovědi neuvěřil. 12. Stejně tak soud neuvěřil, a ze shora uvedených okolností je zřejmé proč, tvrzení manželky o množství dalších nevěr manžela, stejně tak ani o tom, že by manžel na ni realizoval domácí násilí. Naopak soud uvěřil tomu, co uvedl soudu manžel, který dle jeho názoru velmi objektivně popsal soužití manželů. Zatím co manželka evidentně měla jakousi potřebu vypořádat se se svým manželstvím u soudu a nebylo jí trapné uvádět sebemenší detaily, o kterých se soud domnívá, že jsou navíc smyšlené, z výpovědi manžela naopak vyplynulo, že mu bylo velmi trapné hovořit o problémech v manželství před soudem. Několikrát před soudem zdůraznil, že z 80 % bylo manželství spokojené, ale že se bohužel dostalo do fáze, kdy si manželé již nerozumějí a nemají si co říci. Omlouval i chování manželky, které jak z jeho výpovědi vyplynulo, dalece přesahuje meze slušného chování, které ho poškodilo v zaměstnání mezi jeho známými. Na podporu výpovědi manžela soud upozorňuje na listinný důkaz – e-mail – který manželka dne [datum] napsala zaměstnancům advokátní kanceláře Havel&partners, což byli odběratelé bioproduktů z rodinné farmy [ulice] domeček, a kde jim manželka uvedla skutečnosti v tom smyslu, že podnikání manžela je nekalé, že jeho produkty nejsou ekologické, ani z větší části z jejich farmy, a že se jedná o běžný nákup v obchodních řetězcích (důkaz: shora citovaný e-mail). Je zřejmé, že takovýto e-mail zákazníkům mohl manžela, resp. oba účastníky, z