18 C 204/2022-49 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvou o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutým úvěrem úrok ve výši 164 928 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se však s placením smluvených splátek dostal do prodlení a na dlužnou částku uhradil pouze 46 540 Kč. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 140 880 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 109 135 Kč, dále zaplacení částky ve výši 8 049,06 Kč odpovídající kapitalizovaným úrokům a částky 3 519,07 Kč odpovídající kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení, úroků z dlužné jistiny a úroku z prodlení. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy ze dne [datum]. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. 4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu. 5. Dne [datum] došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným k uzavření smlouvy o úvěru. Žalovanému byla poskytnuta částka 150 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě. Žalovaný se zavázal dále uhradit úrok v částce 164 928 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 248 Kč RPSN bylo stanoveno na 82,82 % a úroková sazba byla sjednána za dobu trvání smlouvy na 56,71 % ročně. Uvedené sjednané poplatky nejsou ve smlouvě ani smluvních podmínkách blíže definovány a není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje např. administrativní činnost, za kterou je účtován poplatek ve výši 18 000 Kč. Smluvní strany se dále dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky zápůjčky včetně sjednaných poplatků (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a smluvními podmínkami smlouvy, uvítacím dopisem ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila majetkovou situaci žalovaného jednak prostřednictvím údajů, které žalovaný uvedl ve smlouvě a v kartě zákazníka při vyplňovaná žádosti o spotřebitelský úvěr a jednak z výplatních pásek, předložených dokladů SIPO, výpisu z účtu za duben 2019, rozhodnutím o změně doby trvání služebního poměru, rozhodnutí o přijetí do služebního poměru žalovaného, což doložila listinnými důkazy. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji povinnost a dne [datum] poukázala na účet žalovaného částku 150 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně). Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o změně v osobě věřitele písemně informován a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 261 516,66 Kč bez příslušenství (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení ze dne [datum], podací lístek). Žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužné částky výzvou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího lístku). 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu dne [datum] uzavřeli dohodu, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 150 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 164 928 Kč a poplatek ve výši 18 000 Kč, a to 36 měsíčními splátkami bezhotovostně na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Dle čl. 1 smluvních podmínek byla výpůjční úroková sazba sjednána na 56,71% ročně, roční procentní sazba nákladů na 82,82 %. V případě prodlení žalovaného s úhradou některé ze splátek měla právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny včetně dalších nákladů definovaných v bodu 5 smluvních podmínek. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto požadovala v souladu s ujednáním stran úhradu celé dlužné částky. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným plynoucí ze shora uvedené smlouvy, včetně příslušenství, byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni a žalovaný o tom byl právní předchůdkyní žalobkyně písemně vyrozuměn. Žalovaný uhradil na svůj dluh částku ve výši celkem 46 540 Kč. Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky vyzván dopisem žalobkyně, na výzvu nereagoval a dlužnou částku nezaplatil. 7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. V daném případě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč, a to bezhotovostně na jeho bankovní účet. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek - úrok ve výši 164 928 Kč a administrativní poplatek ve výši 18 000 Kč. Celkovou částku byl žalovaný povinen uhradit v měsíčních splátkách. Na svůj dluh uhradil žalovaný částku ve výši 46 540 Kč. 12. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. Závazek žalovaného byl smlouvou koncipován tak, že právní předchůdkyni žalobkyně zaplatí jistinu půjčky a dále kapitalizovaný úrok a odměnu za administrativní činnost. Tato činnosti není smlouvou ani smluvními podmínkami blíže definována, není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje administrativní činnost. Ze smlouvy ani smluvních podmínek nevyplývá, že by měla žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně vyvíjet jakoukoli jinou, než zcela běžnou administrativní činnost nutně související s každým úvěrem či zápůjčkou, kterou musí běžně vykonávat každý poskytovatel zápůjčky či úvěru. Soud má proto za to, že poplatky účtované předmětnou smlouvou ani neodpovídají skutečným nákladům, které musí věřitel v souvislosti s uzavíráním smlouvy vynaložit. Svou podstatou představují požadované poplatky kapitalizovaný úrok. Soud tak uzavřel, že sjednané poplatky je třeba hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Tento závěr podporuje i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003 sp. zn. 28 Co 33/2003. 13. Při výši jistiny 150 000 Kč a výši kapitalizovaného úroku 164 928 Kč a 18 000 Kč se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy, zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V daném případě představuje úrok 121,9 % jistiny půjčky. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky.