18 C 268/2022-15 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení televizních poplatků za období od srpna 2021 února 2022 v celkové výši 945 Kč (7 x [částka]). Současně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 58,24 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná byla přihlášena jako televizní poplatník, a to od [datum], avšak v období od srpna [rok] do [anonymizováno] 2022 řádně nehradila televizní poplatky. Dlužná částka činí celkem 945 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby žalobkyní vyzvána k jejímu zaplacení. 6. Soud věc po právní stránce posoudil podle ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (zejména dle § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2 a § 10), a podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 10 citovaného zákona, nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 7. Žalovaná je jako držitelka televizního přijímače vedena žalobkyní v evidenci poplatníků a jako taková má dle uvedených zákonných ustanovení povinnost hradit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Protože svou povinnost nesplnila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku na zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití §142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze 2 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).