3 C 433/2020-81 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaných vyklizení části pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], označené geometrickým plánem [číslo] 2018 jako pozemek [číslo] předání této části pozemku do 30 dnů od právní moci rozsudku soudu. Žalobkyně uvedla, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], zatímco žalovaní mají ve společném jmění manželů sousední pozemek p. [číslo] – zahradu, obklopující stavbu rodinného domu na adrese [ulice a číslo]. Žalovaní dle tvrzení žalobkyně užívají společně se svou zahradou také část pozemku p. [číslo] označenou geometrickým plánem jako pozemek p. [číslo] o výměře 69 m2, přičemž tento sporný pozemek užívají jako zahradu a parkovací stání a mají jej připlocený ke své zahradě stavbou plotu s betonovou podezdívkou, brankou pro pěší a vraty. Mezi žalobkyní a žalovanými přitom neexistuje žádná smlouva, na jejímž základě by žalovaní mohli sporný pozemek p. [číslo] užívat, ani smlouva, na jejímž základě by žalovaní tento sporný pozemek nabyli do vlastnictví. Žalobkyně žalované vyzvala k vyklizení a předání sporného pozemku, žalovaní však její výzvě nevyhověli. 2. Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě uvedli, že svou zahradu oplotili na základě povolení [anonymizováno] výstavby [anonymizováno] národního výboru [obec] z [datum] a podle jeho podmínek, tj. na hranici pozemku vytyčené střediskem [anonymizováno]. Poté sporný pozemek více než 40 let nerušeně užívali, přičemž jim nebylo a není nic známo o tom, že by část jejich pozemku, ve skutečnosti neměla být jejich. Žalovaní měli za to, že pokud k něčemu takovému došlo, muselo se tak stát chybou [anonymizováno]. Žalovaní při stavbě plotu vycházeli z historického vytyčení, které považovali za správné. Došlo-li k chybě, pak by tato neměla jít k tíži žalovaných a rovněž by nemělo dojít ke zpochybnění 40 let trvající oprávněné držby v dobré víře. 3. Žalobkyně v replice poukazovala na to, že povolení [anonymizováno] výstavby MNV [obec] z [datum] se dotýkalo jiného pozemku, a to p. [číslo]. I kdyby se ve skutečnosti mělo toto povolení dotýkat pozemku p. [číslo] tak by z předmětného povolení neplynulo právo žalovaných k výstavbě oplocení přes pozemek žalobkyně p. [číslo] jejich vlastnické či užívací právo ke sporné části tohoto pozemku. Žalovaní dle názoru žalobkyně nemohli být vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že je sporná část pozemku jejich, neboť přímo v rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání z [datum] a z dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku z [datum] vyplývalo, že žalovaní spornou část pozemku [parcelní číslo] nikdy nenabyli a že do užívání dostali pouze pozemek p. [číslo] to pro stavbu rodinného domu. Také v situaci z [datum] bylo zakreslení takové, že sporná část pozemku byla součástí pozemku [parcelní číslo]. Shodně to plynulo také z geometrického plánu [číslo] v němž byl pozemek p. [číslo] označen pod p. [číslo] nebyl součástí pozemku p. [číslo] v osobním užívání žalovaných. Žalovaní tak od počátku museli vědět, že jim sporná část pozemku nepatří, pročež nemohli být v dobré víře. 4. V průběhu dalšího řízení žalovaní dále tvrdili, že spornou část pozemku dostali od obecního úřadu a zaplatili za ni, přičemž nerozuměli tomu, proč se této části pozemku žalobkyně domáhá až s odstupem desítek let. Žalobkyně setrvala na svém původním stanovisku, že žalovaní spornou část pozemku nikdy nenabyli, přičemž poukazovala na historické dokumenty, a to mj. i na návrh zastavění z [datum] či na návrh rodinného domku z [datum]. Domnívala se, že žalovaní nemohli spornou část pozemku ani vydržet, neboť nebyli v dobré víře. V reakci na poučení soudu dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), uváděla, že žalovaní nebyli oprávněnými držiteli pozemku p. [číslo] v jejich prospěch nesvědčil omluvitelný omyl. Této části pozemku žalobkyně se žalovaní zmocnili, zaplotili jej a neučinili žádný krok k tomu, aby za něj zaplatili a nabyli jej do vlastnictví postupem, který znali z předchozího převodu pozemku p. [číslo]. Žalobkyně měla za to, že i pro účely mimořádného vydržení je nezbytná dobrá víra držitele, jíž je třeba posuzovat objektivně, a že držitel musí být držitelem poctivým. Žalovaní však poctivými držiteli být nemohli, spornou část pozemku zaplotili neoprávněně a lze na jejich straně spatřovat nepoctivý úmysl ve smyslu § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). 5. Soud během jednání provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti: 6. Z výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí, jež je součástí geometrického plánu [číslo] 2018, vyhotoveného [právnická osoba], a.s., soud zjistil, že dle dosavadního stavu má pozemek [parcelní číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace – výměru 503 m2, přičemž z tohoto pozemku byly vytyčeny tři nové pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo]; pozemek p. [číslo] má výměru 69 m2. 7. Ze samotného geometrického plánu [číslo] 2018, vypracovaného [právnická osoba], a.s., vyplynulo, že nově vytyčený pozemek p. [číslo] se nachází mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo]. Pozemek p. [číslo] se tvarem blíží kosodélníku; jeho šířka se shoduje s šířkou pozemku p. [číslo] činí 16 m, zatímco délky kratších stran činí 4,3 a 4,4 m. 8. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovaným sdělila, že v červnu 2018 proběhlo místní šetření se zaměřením hranic pozemku p. [číslo] při kterém bylo zjištěno, že plot žalovaných je postaven na pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví žalobkyně, přičemž žalobkyně nedohledala žádný podklad osvědčující, že žalovaní část pozemku [parcelní číslo] nabyli na základě právního titulu. Žalobkyně se proto domnívala, že žalovaní zaplotili část jejího pozemku neoprávněně a nabídla žalovaným možnost mimosoudního řešení včetně vyklizení pozemku, jakož i řešení cestou soudní a vyzvala je ke sdělení stanoviska. Podle související doručenky si žalovaný 2) dopis z [datum] převzal na poště dne [datum]. 9. Dopisem ze dne [datum] pak žalobkyně žalovanému 2) sdělila, že v roce 1978 bylo třeba pro vznik osobního užívání pozemku rozhodnutí ONV o přidělení pozemku do osobního užívání a následně uzavřená dohoda písemné formy, registrovaná státním notářstvím. Po roce 1991 se pak právo osobního užívání přeměnilo na právo vlastnické. [příjmení] geometrický plán z [datum], který žalovaný 2) žalobkyni zaslal, ke vzniku vlastnického práva dle názoru žalobkyně nepostačoval, pročež žalobkyně vyzvala žalovaného k předložení příslušného rozhodnutí ONV. Podle související doručenky si žalovaný 2) dopis z [datum] převzal dne [datum]. 10. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný 2) odmítl odstranit plot, platit žalobkyni nájem či od ní odkoupit pozemek, přičemž poukázal na možnost vydržení pozemku. 11. Předžalobní výzvou datovanou [datum] žalobkyně prostřednictvím zástupkyně vyzvala žalované k vyklizení neoprávněně užívané části pozemku p. [číslo] označené v geometrickém plánu pod p. [číslo] k vydání bezdůvodného obohacení. Dle podacího lístku byla předžalobní výzva podána na poště v červnu 2020. 12. Ze dvou výpisů z katastru nemovitostí ze dne [datum] ohledně [list vlastnictví] a [číslo] soud zjistil, že podle evidovaného stavu je žalobkyně vlastníkem pozemku [parcelní číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace, o výměře 435 m2 v k. ú. [obec] a že žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek p. [číslo] – zahrada o výměře 600 m2 v k. ú. [obec], který nabyli na základě dohody o zřízení práva osobního užívání. 13. Z aktuální ortofotomapy vyplynulo, že pozemek p. [číslo] na němž stojí rodinný dům, sousedí s pozemkem [parcelní číslo]. V místě, kde oba pozemky sousedí, se pozemek [parcelní číslo] rozšiřuje směrem k pozemku p. [číslo] přičemž je z ortofotomapy patrné, že rozšiřující se část pozemku [parcelní číslo] je připlocena k pozemku p. [číslo] užívána společně s ním jako zahrada a že se na této připlocené části pozemku [parcelní číslo] nachází také malá stavba. Obdobná situace je vysledovatelná u vedlejšího pozemku p. [číslo] k němuž je též připlocena část pozemku p. [číslo] jež je využívána jako zahrada a příjezdová cesta. Při druhé své delší straně pozemek p. [číslo] sousedí s pozemkem p. [číslo] jehož od pozemku [parcelní číslo] odděluje pruh pozemku p. [číslo] který je zjevně využíván společně s pozemkem p. [číslo] jako zahrada a příjezdová cesta. 14. Z katastrální mapy (na č.l. 13 soudního spisu) soud zjistil, že pozemek [parcelní číslo] nemá pravidelný obdélníkový tvar, ale že se rozšiřuje směrem k sousedním pozemkům p. [číslo] p. [číslo]. 15. Z rozhodnutí Okresního národního výboru [okres], [anonymizováno] odboru, ze dne 9. 8. 1972, č. j. F [číslo] OU/Sů, soud zjistil, že žalovaným byl přidělen do osobního užívání pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] o výměře 708 m2, a to pro stavbu rodinného domku. Po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí pak mělo žalovaným vzniknout právo, aby s nimi [anonymizováno] národní výbor v [obec] uzavřel dohodu o osobním užívání uvedeného pozemku. 16. Z dohody o zřízení práva osob