36 C 128/2022-25 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k níže uvedeným nemovitým věcem, protože již nemá zájem setrvat ve spoluvlastnickém poměru; nadto věci výlučně užívá žalovaný. Žalobce si nechal zjistit obvyklou cenu odborným vyjádřením na [anonymizována dvě slova]. Kč, nechť jsou tedy věci přikázány do vlastnictví žalovaného a ten vyplatí žalobci vypořádací podíl [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. Předmětem spoluvlastnictví jsou pozemek p.č.st. [číslo], jehož součástí je stavba čp [anonymizováno] rodinný dům, a pozemek p. [číslo] vše v obci a [katastrální uzemí], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], k nimž má žalobce spoluvlastnický podíl ve výši ideálních tří šestnáctin a žalovaný má podíl ve výši ideálních třinácti šestnáctin. 2. Žalovaný se nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k celkovému závěru o skutkovém stavu věci: účastníci jsou spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemku p.č.st. [číslo], jehož součástí je stavba čp [anonymizováno] rodinný dům [část obce], a pozemku p. [číslo] vše v obci a [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], k nimž má žalobce spoluvlastnický podíl ve výši ideálních tří šestnáctin a žalovaný má podíl ve výši ideálních třinácti šestnáctin (výpis z katastru nemovitostí). Žalovaný byl pasivní k zájmu žalobce na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jak před zahájením soudního řízení, tak v jeho průběhu (předžalobní upomínka, poštovní podací arch, pasivita žalovaného v soudním řízení). Obvyklou cenu doložil žalobce na částku [anonymizována dvě slova]. Kč podle odborného vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [datum]. 4. Podle § 1140 o.z. platí, že (1) Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. (2) Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 5. Podle § 1147 o.z. platí, že není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 6. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo. Žalobce nelze nutit, aby setrval ve spoluvlastnickém poměru, který není funkční. Žalovaný nemá zájem o řešení otázek spoluvlastnictví, což ukazuje na nefunkčnost vzájemného vztahu. Nicméně pokud žalobce navrhl přikázat věci do vlastnictví žalovaného, scházela k tomu procesní aktivita žalovaného, jenž by o věci stál; nadto by musel prokázat solventnost pro vyplacení vypořádacího podílu. Neměl-li žalovaný o řízení zájem, a tudíž ani o věci neměl zájem, a stejně tak žalobce nechtěl věci nabýt do svého vlastnictví, nezbylo než nařídit jejich prodej v dražbě podle § 1147 o.z. s tím, že se výtěžek rozdělí mezi spoluvlastníky podle výše jejich spoluvlastnických podílů. 7. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1,2 o.s.ř., když přihlédl ke skutečnosti, že úspěch žalobce byl pouze částečný, a to v otázce zrušení spoluvlastnictví, nikoli však v otázce způsobu jeho vypořádání. Soud také přihlédl k aktuální judikatuře Ústavního soudu, podle níž má soud zpravidla rozhodovat o nákladech tohoto typu řízení způsobem, že si každý z účastníků ponese vlastní náklady sám ([ústavní nález]).