36 C 174/2021-93 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím, protože jsou vlastníky stavebního pozemku p.č.st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [anonymizováno], a pozemku p. [číslo] v [anonymizováno]. V r. [rok] bylo určeno otcovství druhého žalobce k [jméno] [příjmení], [datum narození] a vyměřeno výživné [anonymizována dvě slova]. Kč měsíčně. Účastníci se dohodli, že žalovaná bude moci bydlet v uvedených nemovitých věcech za nájemné [anonymizována dvě slova]. Kč, které nebude muset platit, protože se započte proti závazku druhého žalobce platit výživné na [jméno]. Žalovaná užívala nemovité věci od března do října [rok], a to s přítelem a se dvěma nezletilými dětmi. Poté, co se vystěhovala, zahájila jménem nezletilého exekuční řízení k vymožení dlužného výživného. Žalobci odmítají tvrzení žalované, že by vzniklo bezúplatné užívání. V domě byl zvýšený provoz, žalobci hradili energie. Pokud soud dospěl k předběžnému závěru, že dohoda účastníků byla neplatná, a žalobci souhlasí, že neplatná byla pro nedostatek formy, požadují vydání bezdůvodného obohacení, které odpovídá výši [anonymizována dvě slova]. Kč měsíčně, případně odpovídá nájemnému v místě a čase obvyklému, jež má být zjištěno znaleckým posudkem. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, protože nájemní smlouva nebyla platně sjednána; žalovaná namítá nedostatek zákonem požadované formy a neplatnost smlouvy. Druhý žalobce sděloval policii, že u něho žalovaná bydlí zadarmo. Smlouva o nájmu je neplatná i z toho důvodu, že měla vést k zápočtu na výživné pro nezletilé dětí, a proto že druhý žalobce užíval nemovitost také, takže nebyl splněn pojmový znak nájmu, aby nebyl nájemce v užívání rušen. Žalovaná hradila náklady na potraviny. Žalovaná namítla i nedostatek aktivní legitimace žalobce, který nemovitosti reálně ani nevlastnil. Pokud jde o vznesený nárok z titulu bezdůvodného obohacení, i ten je nedůvodný, jelikož žalovaná užívala se synem nemovité věci po společné dohodě účastníků, jejíž podstatou bylo užívání bezplatné. Žalovaná popírá existenci dohody o započtení nájemného proti nároku dítěte na výživné. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním: a) Druhý žalobce navrhl zastavit exekuci, kterou proti němu zahájil syn [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození]. Druhý žalobce návrh odůvodnil skutečností, že synovi na výživném ničeho nedluží, protože se s jeho matkou dohodl, že jim zajistí bydlení v domě [celé jméno žalobkyně] na adrese [anonymizována dvě slova] a že po tuto dobu nebude výživné k rukám matky hradit. Oprávněný se svou matkou a s povinným žili společně v domě od března do října [rok], povinný se o ně staral. Druhý žalobce doplatil exekučně vymáhané výživné [datum] částkou [anonymizována dvě slova]. Kč. Dále druhý žalobce prokazoval úhrady výživného [anonymizována dvě slova]. Kč od února [rok] do února [rok] (návrh na zastavení exekuce ze [datum]; potvrzení o vkladu [anonymizována dvě slova]. Kč, potvrzení o platbách výživného z internetového bankovnictví a výpisy z účtu druhého žalobce k placení výživného). b) Žalobci vyzvali žalovanou k zaplacení částky, kterou po ní vymáhají v tomto řízení, a ona je odmítla ze shodných důvodů, jako v soudním řízení (předžalobní výzva z [datum] s poštovním podacím lístkem, odpověď žalované). c) Druhý žalobce prokazoval fakturami od [anonymizována dvě slova] a od [anonymizována dvě slova], kterak platil spotřebu elektřiny na odběrném místě [anonymizována dvě slova] v době od května [rok] do května [rok] a v době od května [rok] do června [rok] (faktury k elektřině). d) První žalobkyně je zapsaným vlastníkem pozemku p.č.st. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno], jehož součástí je stavba k bydlení čp [anonymizováno]. Druhý žalobce je zapsaným vlastníkem přiléhajícího pozemku p. [číslo] tamtéž (informativní výpisy z KN). 4. Soud zamítl pro nadbytečnost důkazní návrhy žalobců na jejich vyslechnutí a dále na vyslechnutí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a také na ustanovení znalce za účelem ocenění bezdůvodného obohacení. 5. Soud zamítl pro nadbytečnost důkazní návrhy žalované na provedení čestných prohlášení [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], [příjmení], [jméno] [příjmení], a PharmDr. [jméno] [příjmení]; a dále na učinění dotazu na ubytovací zařízení za srpen a září [rok], kterak tam žalovaná bydlela; a dále na provedení výpisu z internetového portálu [webová adresa] ve vztahu k žalované, kterak tato za období březen až listopad [rok] zvýšeně nakupovala potraviny do domácnosti; a dále na provedení protokolu z [datum] z věci zdejšího soudu zn. [spisová značka]; a dále na provedení spisu přestupkové komise [stát. instituce] k věci mezi druhým žalobcem a žalovanou. 6. Důvodem zamítnutí uvedených důkazních návrhů účastníků zůstalo hodnocení soudu, že žaloba nemůže být úspěšná již jen na základě samotných tvrzení žalobců, podložených obdobně odůvodněným návrhem druhého žalobce, coby povinného, na zastavení exekuce. Vyslýchání řady osob, včetně žalobců, mělo sloužit k poznání obsahu dohody, jež nemohla nikdy platně vzniknout, protože jejím účelem bylo kompenzovat vyživovací povinnost druhého žalobce k synovi [jméno]. Důvodem neplatnosti dohody je i nedostatek formy. 7. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: žalovaná bydlela se svým synem [jméno] a s druhým žalobcem v domě čp [anonymizováno] v [anonymizováno], který náleží první žalobkyni, v době od března do října [rok], aniž by uzavřela jakoukoli písemnou dohodu. Žalobci tvrzený úplatný vztah byl vyloučen zákonnou ochranou výživného nezletilého syna [jméno], tudíž užívací vztah žalované k domu mohl být založen jedině na souhlasu všech účastníků, že tam bude po určitou dobu bydlet. 8. Podle § 580 odst. 1 o.z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 582 o.z. platí, že není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních. Není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona. 10. Podle § 586 odst. 1 o.z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. 11. Podle § 588 o.z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 1988 odst. 1 o.z. platí, že se zakazuje započtení proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný. 13. Podle § 2189 o.z. platí, že přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. 14. Podle § 2201 o.z. platí, že se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 15. Podle § 2235 o.z. platí, že zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. 16. Podle § 2237 o.z. platí, že smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. 17. Podle § 2998 věty první o.z. platí, že plnila-li strana vědomě proto, aby druhá strana něco vykonala za účelem zakázaným nebo zcela nemožným, nemá právo požadovat, aby jí to bylo vráceno. 18. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo. 19. Pokud žalobci původně žalovali na splnění závazku z platné nájemní smlouvy a v průběhu jednání navrhli změnu žaloby na vydání bezdůvodného obohacení, soud dospěl po připuštění této změny ke shodnému závěru, že ani ohledně takto odůvodněného nároku nemohou být úspěšní, protože bylo zcela evidentní ze samotných tvrzení účastníků, že žalovaná se synem a s druhým žalobcem v domě bydleli. Sotva lze uvažovat o tom, že by je první žalobkyně, která je vlastníkem pozemku, jehož součástí dům je, nebo druhý žalobce, který je synem první žalobkyně, a zároveň otcem nezletilého [jméno], trpěli bydlení těchto osob bez dohody, tedy bez konsensu nad tím, že se tam nastěhovali a dům po tvrzené období užívali. Obvykle nikdo nestrpí, aby byly jeho věci užívány bez důvodu. Nicméně žalobci se podvakráte přiznali, že smyslem dohody mělo být vyloučení placení výživného druhým žalobcem na sy