Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 2998 · Občanské právo
Stručně: Paragraf řeší situace, kdy někdo plnil s vědomím, že druhá strana má něco vykonat za zakázaným nebo zcela nemožným účelem, a stanoví, že v takovém případě nemá právo na vrácení plnění, s výjimkou, kdy plnil, aby zabránil protiprávnímu činu.
§ 2998
Plnila-li strana vědomě proto, aby druhá strana něco vykonala za účelem zakázaným nebo zcela nemožným, nemá právo požadovat, aby jí to bylo vráceno. Dal-li však někdo, aby zabránil protiprávnímu činu, něco tomu, kdo se chtěl činu dopustit, může požadovat vrácení.
Paragraf řeší situace, kdy někdo plnil s vědomím, že druhá strana má něco vykonat za zakázaným nebo zcela nemožným účelem, a stanoví, že v takovém případě nemá právo na vrácení plnění, s výjimkou, kdy plnil, aby zabránil protiprávnímu činu.
Co to znamená v praxi
Pokud někomu dáte peníze nebo jinou hodnotu s vědomím, že je použije k něčemu nezákonnému (např. k úplatku) nebo k něčemu, co je objektivně nemožné, nemůžete požadovat vrácení toho, co jste dali.
Toto pravidlo se vztahuje na obě strany – jak na toho, kdo plní, tak na toho, kdo plnění přijímá za zakázaným účelem.
Existuje však výjimka: pokud jste někomu něco dali, abyste zabránili tomu, aby se dopustil protiprávního činu (např. vydírání), máte právo požadovat vrácení.
Na co si dát pozor
Důležité je „vědomí“ plnící strany o zakázaném nebo nemožném účelu. Bez tohoto vědomí by se pravidlo neuplatnilo.
Výjimka pro zabránění protiprávnímu činu je specifická a vztahuje se pouze na situace, kdy plnění slouží jako prevence protiprávního jednání.
Hlídat změny § 2998 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.