§ 2998 občanský zákoník – Vrácení plnění za zakázaným nebo nemožným účelem
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf řeší situace, kdy někdo plnil s vědomím, že druhá strana má něco vykonat za zakázaným nebo zcela nemožným účelem, a stanoví, že v takovém případě nemá právo na vrácení plnění, s výjimkou, kdy plnil, aby zabránil protiprávnímu činu. (§ 2998 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Plnila-li strana vědomě proto, aby druhá strana něco vykonala za účelem zakázaným nebo zcela nemožným, nemá právo požadovat, aby jí to bylo vráceno. Dal-li však někdo, aby zabránil protiprávnímu činu, něco tomu, kdo se chtěl činu dopustit, může požadovat vrácení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud někomu dáte peníze nebo jinou hodnotu s vědomím, že je použije k něčemu nezákonnému (např. k úplatku) nebo k něčemu, co je objektivně nemožné, nemůžete požadovat vrácení toho, co jste dali.
- Toto pravidlo se vztahuje na obě strany – jak na toho, kdo plní, tak na toho, kdo plnění přijímá za zakázaným účelem.
- Existuje však výjimka: pokud jste někomu něco dali, abyste zabránili tomu, aby se dopustil protiprávního činu (např. vydírání), máte právo požadovat vrácení.
Na co si dát pozor
- Důležité je „vědomí“ plnící strany o zakázaném nebo nemožném účelu. Bez tohoto vědomí by se pravidlo neuplatnilo.
- Výjimka pro zabránění protiprávnímu činu je specifická a vztahuje se pouze na situace, kdy plnění slouží jako prevence protiprávního jednání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.