36 C 325/2021 — Okresní soud Praha-západ

1. Zástavní věřitel navrhl nařídit soudní prodej zástavy, jak je uvedeno ve výroku I, neboť má za zástavním dlužníkem vykonatelnou pohledávku ze smlouvy o úvěru, uzavřené [datum], ve znění čtyř dodatků, kterou tehdy uzavřeli na straně dlužnické [právnická osoba], [IČO] a na straně věřitelské [právnická osoba], [IČO], na úvěr [anonymizována dvě slova]. Kč. Následně došlo k prodeji podniku věřitele na [právnická osoba], IČO [číslo], načež [anonymizováno] postoupila pohledávku [anonymizována dvě slova] dílčí smlouvou o postoupení pohledávky a smlouvou o převodu zajišťovací rektasměnky z [datum], a tak postoupila pohledávku společnosti [právnická osoba] smlouvou ze [datum], jež vzala na vědomí, že je originál směnky uložen u insolvenčního soudu, jenž [datum] rozhodl o vstupu věřitele do tamního insolvenčního řízení na místo původního věřitele. Směnka byla avalována manželkou zástavního dlužníka [jméno] [příjmení]; směnka vystavena pro směnečnou sumu [anonymizována dvě slova]. Kč. Závazek z ní pravomocně přiznal Městský soud v Praze pod čj. [spisová značka]. Zajištěná pohledávka vznikla za trvání manželství zástavního dlužníka a [jméno] [příjmení]. K zajištění splnění pohledávky zřídil zdejší soud soudcovské zástavní právo pod čj. [číslo jednací], a dále pro účely zajištění splnění zřídil exekutorské zástavní právo JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp.zn. [spisová značka] (původně exekuci vedl soudní exekutor JUDr. [anonymizováno]. [příjmení]). Jak soudcovské, tak exekutorské zástavní právo zajišťuje splnění stejné pohledávky, a bylo nařízeno na nemovité věci, které v době nařízení spadaly do společného jmění zástavního dlužníka a [jméno] [příjmení]; tehdy se nejednalo o podílové spoluvlastnictví, nýbrž o společné jmění manželů. Nicméně v insolvenčním řízení proti [jméno] [příjmení], vedeném Krajským soudem v Praze pod zn. [insolvenční spisová značka] došlo k zániku společného jmění a jeho vypořádání domněnkou podle § 741b) o.z., tudíž nemovité věci, uvedené ve výroku tohoto usnesení se přeměnily na předmět podílového spoluvlastnictví s podíly bývalých manželů o velikosti id. poloviny. Pohledávka zástavního věřitele byla v ins. řízení proti bývalé manželce zástavního dlužníka zjištěna v rozsahu [anonymizována dvě slova]. Kč. Zástavní dlužník vydražil spoluvlastnický podíl bývalé manželky zástavního dlužníka. 2. Zástavní věřitel snížil částku pohledávky, pro niž měl být soudní prodej zástavy nařízen, a to podáním, předloženým při jednání. 3. Zástavní dlužník navrhl zamítnout návrh, protože se mu jeví jako nadbytečné postihovat jeho spoluvlastnický podíl s ohledem na okolnosti vzniku zajištěné pohledávky, a dále proto, že rozporuje existenci směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze, protože povinnou z něho je bývalá manželka zástavního dlužníka, která převzala závazek ze směnky bez jeho souhlasu, tudíž se závazek součástí společného jmění nestal. Postižena by měla být pouze bývalá manželka zástavního dlužníka a její podíl na nemovitých věcech. Nadto se z výpisu katastru nemovitostí podává, že zástavní právo zaniklo. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k celkovému závěru o skutkovém stavu věci: zástavní dlužník je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideální poloviny k nemovitým věcem, označeným ve výroku, s tím, že mezi účastníky je nesporné, že soudcovské a exekutorské zástavní právo, jak je rovněž zapsáno v katastru nemovitostí, vzniklo za trvání manželství a postihovalo věci jako celek (výpis z KN, shodné tvrzení účastníků). [anonymizována dvě slova] postoupila pohledávku na [právnická osoba], která ji postoupila na stávajícího zástavního věřitele. V insolvenčním řízení, vedeném proti bývalé manželce zástavního dlužníka, byl připuštěn vstup současného zástavního věřitele na místo původního věřitele [právnická osoba] (dílčí smlouva o postoupení pohledávek z [datum], smlouva o převodu zajišťovací rektasměnky a souvisejících práv z [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze [datum], smlouva o převodu zajišťovací rektasměnky a souvisejících práv ze [datum] i s dodatkem [číslo] usnesení isn. soudu z [datum]). [jméno] [příjmení] se zavázala jako směnečný rukojmí za zaplacení směnečné sumy [anonymizována dvě slova]. Kč se splatností [datum] Městský soud v Praze jí uložil zaplatit tuto částku s příslušenstvím (směnka a směnečný platební rozkaz čj. [spisová značka]). U soudcovského i exekutorského zástavního práva, které zatěžuje spoluvlastnický podíl zástavního dlužníka, se nachází zápis listiny: potvrzení ins. správce o zániku věcného práva zpeněžením majetku (výpis z KN). 5. Podle § 358 odst. 1 z.ř.s. platí, že soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. 6. Podle § 156 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platilo v době uzavření zástavní smlouvy: (1) Zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy (§ 552) nebo rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Za podmínek stanovených zákonem může zástavní právo vzniknout na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu. Zástavní právo může vzniknout také ze zákona. (2) Zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje. (3) Jsou-li zástavou nemovité věci, které se neevidují v katastru nemovitostí, věci hromadné, soubory věcí nebo movité věci, k nimž má zástavní právo vzniknout, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě (§ 157 odst. 2 a 3), musí být zástavní smlouva sepsána ve formě notářského zápisu. 7. Podle § 3028 odst. 1,2 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku platí, že (1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 8. Podle § 1359 odst. 1,2 téhož zákona platí, že (1) Jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. (2) Zástavní věřitel má vůči zástavci právo na náhradu nutných nákladů vynaložených při výkonu zástavního práva. 9. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo. 10. Zástavní věřitel doložil existenci zástavního práva, zajištěné pohledávky a postavení zástavního dlužníka. Existence zástavního práva se podává jak z výpisu katastru nemovitostí, tak ze shodného tvrzení zástavního dlužníka. Zajištěná pohledávka je podložena veřejnou listinou – směnečným platebním rozkazem. Pokud jde o výši pohledávky, soud ji v této fázi výkonu zástavního práva nepřezkoumává, nicméně přihlédl ke snížené částky, pro niž se chce zástavní věřitel uspokojit (z [částka] na [částka]). Postavení zástavního dlužníka se podává rovněž z výpisu katastru nemovitostí. Zástavní věřitel doložil též své postavení na základě řetězce postupních smluv a rozhodnutí ins. soudu, kdy tato historie pohledávky byla nesporná. 11. Pokud zástavní dlužník namítl, že zástavní právo zaniklo, dospěl soud k závěru, že nelze zápis o listině ins. správce hodnotit mechanicky. Je tomu tak proto, že původně náležely nemovité věci do společného jmění zástavního dlužníka a [jméno] [příjmení]; následně došlo v ins. řízení k vypořádání společnou jmění zákonnou domněnkou, tedy se přeměnilo na podílové spoluvlastnictví se všemi věcnými právy, které dosud společné jmění zatěžovaly. Soudcovské i exekutorské zástavní právo vzniklo ještě před zánikem společného jmění a před transformací na podílové spoluvlastnictví. Jestliže byl spoluvlastnický podíl bývalé manželky zpeněžen v ins. řízení, mohl se zánik zástavního práva vztahovat pouze k draženému podílu manželky, nikoli k podílu zástavního dlužníka, jenž dražbou nebyl dotčen. Ostatní námitky zástavního dlužníka, jako povaha závazku, jiná výše dluhu, nebo to, že je dlužníkem ze směnky pouze bývalá manželka, nenáleží do této fáze soudního řízení, nýbrž do případné druhé fáze ve vykonávacím nebo exekučním řízení, v nichž půjde o prodej věcí. 12. O nákladech řízení rozhodl soud způsobem, který odpovídá hmotněprávní úpravě výkonu zástavního práva (§ [číslo] odst. 2 a § 1368 odst. 1 o.z.), a také judikatuře Ústavního soudu v [obec] ([ústavní nález]). 13. Podstatou této úvahy je, že náklady první fáze řízení výkonu zástavního práva si zástavní věřitel uspokojí z výtěžku prodeje zástavy (pouze z něho, neboť zástavní dlužník odpovídá jen do výše hodnoty zástavy a zároveň odpovídá jen tímto majetkem).