41 C 129/2022-55 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení celkové částky 131 284 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřela s žalovanou dne [datum]. Tvrdila, že na základě této smlouvy poskytla žalované částku ve výši 100 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet prostřednictvím 42 měsíčních splátek po 5 919 Kč. Žalovaná však na svůj dluh nezaplatila ničeho. Proto se žalobkyně domáhala vedle jistiny též uhrazení smluvních pokut, nákladů souvisejících s prodlením žalované, úroku z úvěru a zákonných úroků z prodlení. 2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť tato nereagovala na písemnou výzvu soudu a k jednání před zdejším soudem se nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Na základě níže uvedených listin soud učinil tato skutková zjištění. Z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že celková výše spotřebitelského úvěru měla činit 100 000 Kč a celková částka, kterou měla žalovaná žalobkyni uhradit, činila 240 576 Kč. Výpůjční úroková sazba činila 59,83 % ročně, roční procentní sazba nákladů pak 79,29 % [ulice] úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr činila částku ve výši 191 Kč měsíčně. Ze smlouvy o úvěru [číslo] která nebyla opatřena žádným podpisem žalované (pouze jedinečným kódem [číslo]), vyplynulo, že jejími účastníky byly žalobkyně a žalovaná, celková výše úvěru měla činit 100 000 Kč, celkem měla žalovaná zaplatit 240 576 Kč při výpůjční úrokové sazbě 59,84 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 79,29 %. Z přílohy [číslo] smlouvy o úvěru [číslo] přihlášky do pojištění, které nebyly opatřeny žádným podpisem žalované (pouze jedinečným kódem [číslo]), vyplynulo, že žalovaná uzavřela se žalobkyní pojištění schopnosti splácet úvěr dle shora uvedené úvěrové smlouvy s měsíční úhradou ve výši 191 Kč. Z listiny o podmínkách pojištění schopnosti splácet úvěry a z informací o pojištění vyplynulo, že podmínkou pro sjednání pojištění je uzavření smlouvy o úvěru s žalobkyní a že pojištění nelze sjednat samostatně. Z dodatku [číslo] smlouvy o úvěru [číslo] který nebyl opatřen žádným podpisem žalované (pouze jedinečným kódem [číslo]), vyplynulo, že žalovaná požádala žalobkyni o uzavření smlouvy o úvěru [číslo] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplynulo, že žalobkyně poslala na bankovní účet vedený na jméno žalované dne [datum] částku ve výši 100 000 Kč, která byla téhož dne na bankovní účet žalované připsána. Z oznámení o schválení úvěru a souvisejícího splátkového kalendáře nad rámec shora uvedeného vyplynulo, že úvěr byl sjednán jako bezúčelový a žalovaná jej měl splatit ve 42 měsíčních splátkách. Podle dodejky ze dne [datum] si žalovaná nepřevzala oznámení o schválení úvěru a to bylo dne [datum] vráceno odesílateli. Podle dokladu o vyplacení úvěru byla dne [datum] zaslána částka ve výši 100 000 Kč na bankovní účet [číslo] [bankovní účet]. Podle prohlášení klienta ze dne [datum], které nebylo opatřeno žádným podpisem žalované (pouze jedinečným kódem [číslo]), si žalovaná byla vědoma podmínek úvěrové smlouvy, neměla splatné dluhy vůči třetím osobám, nenacházela se v úpadku a byla schopna úvěr splácet. Z karty hodnocení klienta soud zjistil, že zde byl zaznamenán pravidelný čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání ve výši 34 895 Kč a její celkové výdaje ve výši 6 463 Kč, tvořené životním minimem ve výši 3 860 Kč a částkou vynakládanou na bydlení ve výši 2 603 Kč. Žalovaná zde též vyplnila, že byla svobodná, měla výuční list a bydlela u rodičů. Podle potvrzení o příchozích úhradách z [datum] a [datum] zaslal zaměstnavatel žalované na účet č. [bankovní účet] výplatu ve výši 35 260 Kč a 35 745 Kč. Z výpisu z registru [příjmení] vyplynulo, že zde ke dni [datum] nebyl žádný údaj o dlužných splátkách žalované či tzv. příznak. Podle karty klienta žalovaná na svůj dluh neuhradila žalobkyni ničeho. Z výzev k zaplacení ze dnů [datum] a [datum] vyplynulo, že jejich adresátem byla žalovaná a že obsahem těchto výzev bylo upozornění na neuhrazené splátky a na možnost zesplatnění úvěru. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že jeho adresátem byla též žalovaná a že jeho obsahem byla výzva k úhradě dosud nesplacené jistiny a přirostlých úroků, smluvních pokut, náhrad nákladů a měsíčních úhrad za pojištění schopnosti splácet úvěr v celkové výši 116 815 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a ze souvisejícího podacího archu vyplynulo, že tato výzva byla žalované zaslána dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru jako adresa doručovací. Prostřednictvím této výzvy byla žalovaná vyzvána k úhradě nové jistiny úvěru ve výši 114 844,55 Kč, smluvních pokut ve výši 998 Kč, náhrad nákladů ve výši 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, úroku za poskytnutí úvěru z částky 100 000 Kč ve výši 59,83 % ročně od [datum] do zaplacení a úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 573 Kč. Podle úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu je žalobkyně nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru a má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru. 4. Na základě takto provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru a téhož dne žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet částku 100 000 Kč, z níž žalovaná žalobkyni nevrátila ničeho. Před uzavřením úvěrové smlouvy se žalobkyně dotazovala žalované na její výdaje a příjmy, přičemž výdaje ověřila na základě výpisu z účtu žalované dokládajícího pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání za období od října do listopadu 2021 ve výši 35 260 Kč až 35 745 Kč. Předžalobní výzvou, odeslanou na adresu žalované dne [datum], žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 114 844,55 Kč, smluvních pokut, úroku z úvěru, náhrady nákladů a úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr. 5. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků (rok 2021) posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl p