41 C 48/2022-29 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaných zaplacení částky 24 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanými uzavřela dne [datum] podnájemní smlouvu o užívání bytové jednotky [číslo] v domě na adrese [adresa]. Žalovaní se za užívání bytu zavázali platit žalobkyni pravidelně nájemné ve výši 14 000 Kč měsíčně a zálohy na elektřinu a internet ve výši 3 500 Kč měsíčně, a to vždy k 25. dni v měsíci, který předchází měsíci, za nějž je nájemné hrazeno. Žalovaní však neplatili nájemné řádně a včas. Žalovaní byli k řádnému a včasnému placení nájemného telefonicky, jakož i písemně upomenuti a následně dne [datum] i předžalobně vyzváni. Na tuto výzvu žalovaní žalobkyni doplatili dalších 17 500 Kč, však zbývající dluh na nájemném nikoli. Ke dni podání žaloby žalobkyně eviduje na zaplaceném nájemném ze strany žalovaných částku 171 500 Kč, přičemž na nájemném mělo být k témuž dni hrazeno 210 000 Kč. Žalobkyně proto v souladu s čl. V odst. 8 podnájemní smlouvy započetla na dlužné nájemné jistotu ve výši 14 000 Kč. Žalobkyně tak po žalovaných požaduje zaplacení částky 24 500 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných nájemných. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud na základě listin předložených žalobkyní dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci uzavřeli dne [datum] podnájemní smlouvu, na základě které se dle čl. II žalobkyně jakožto nájemce zavázala žalovaným jakožto podnájemcům přenechat k užívání bytovou jednotku [číslo] nacházející se v domě [adresa] v ulici [obec], v [obec] – [část obce]. Dle čl. VI smlouvy byl podnájem sjednán na dobu od [datum] do [datum]. Žalovaní se dle čl. IV. smlouvy zavázali za užívání bytu platit žalobkyni měsíčně nájemné ve výši 14 000 Kč a zálohu na služby spojené s užívání bytu, elektřinu a internet ve výši 3 500 Kč. Nájemné mělo být dle téhož článku spolu se zálohami pravidelně placeno k 25. dni měsíce předcházejícího měsíci, na nějž nájemné připadá (důkaz: podnájemní smlouva ze dne [datum]). K [datum] žalovaní zaplatili žalobkyni na nájemném a zálohách na služby celkem 168 000 Kč, a to včetně složené jistiny ve výši 14 000 Kč při uzavření podnájemní smlouvy, přičemž celkem měli žalovaní žalobkyni zaplatit částku 210 000 Kč (důkaz: bilance nájemného ke dni [datum]). Žalobkyně dne [datum] prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalované předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky ve výši 42 000 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných nájemných nejpozději do sedmi dnů od doručení této výzvy (důkaz: předžalobní výzva ze dne [datum]). Téhož dne, tj. [datum], žalovaná 2) zaplatila žalobkyni částku 17 500 Kč (důkaz: potvrzení o zaplacení ze dne [datum]). 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření podnájemní smlouvy, tj. ke dni [datum] (dále jen„ o. z.“). 6. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle § 2215 odst. 1 o. z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě shora uvedeného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalobkyně uzavřela s žalovanými podnájemní smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala přenechat žalovaným byt k užívání na dobu určitou a žalovaní se zavázali platit za to žalobkyni pravidelně nájemné a zálohu na služby spojené s užíváním bytu. Žalobkyně všechny své smluvní i zákonné povinnosti splnila, žalovaní své povinnosti platit pravidelně nájemné a zálohy nedostáli, když vykazovali nedostatečnou platební morálku a dostávali se s hrazením jednotlivých nájemných do prodlení. Žalovaní na svém dluhu žalobkyni přes předžalobní upomínku zaplatili část dlužné částky, její zbývající část však nikoli. Po započtení složené jistoty žalovaným zbylo uhradit na dlužné jistině částku 24 500 Kč. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaní žalobkyni zaplatili cokoli nad rámec toho, co ona sama tvrdí; žalovaní na svou obranu ničeho neuvedli a svůj dluh vůči žalobkyni nikterak nezpochybnili. S ohledem na výše uvedené proto soud v I. výroku tohoto rozsudku uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 500 Kč. Zároveň, jelikož se žalovaní dostali s placením jednotlivých nájemných do prodlení, uložil soud žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení z jednotlivých nájemných, přičemž vycházel z žalobkyní předloženého přehledu o platbách, který nebyl žalovanými rovněž nijak zpochybněn. Ve vztahu k požadovanému úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] pak soud dodává, že žalobkyně se ve své žalobě dopustila zjevné chyby v psaní, když za toto období požadovala úrok z prodlení z částky 262 500 Kč, ačkoliv v předmětném období byli žalovaní v prodlení s úhradou částky 62 500 Kč, jak nepochybně vyplynulo z předložené bilance, což soud ve svém rozhodnutí zohlednil bez toho, aby žalobkyni vyzýval k odstranění vady žaloby. Výše úroku z prodlení pak byla určena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř, přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 11. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně v tomto případě sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 980 Kč, jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou 6 300 Kč za 3 úkony právní služby po 2 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K těmto položkám nebyla a contrario k § 137 odst. 3 o. s. ř. připočtena DPH, neboť zástupkyně žalobkyně uvedla, že není plátkyní této daně, a její náhradu ani nepožadovala. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 8 180 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou žalovaní povinni zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.