5 C 176/2022-24 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný odebíral elektřinu na základě smlouvy se žalobkyní ze dne [datum] v odběrném místě [ulice a číslo], 19 00 [obec a číslo], a za odebranou elektřinu nezaplatil v plné výši cenu vyúčtovanou za období od [datum] do [datum], kdy uhradil pouze [částka], přičemž k úhradě zbývá [částka]. Žalovaný byl o zaplacení dlužné částky upomenut. 2. Vyjádření žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů / § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud závěru o skutkovém stavu. Žalovaný se žalobkyní písemně dohodli, že žalobkyně bude žalovanému dodávat elektřinu a žalovaný za tuto zaplatí. Za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyfakturovala žalovanému spotřebovanou elektřinu ve výši celkem [částka], přičemž hrazeno bylo pouze [částka]. Žalovaný byl o zaplacení dlužné částky upomenut. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) a dále zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 5. Podle § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 6. Po zhodnocení důkazů jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny. Žalobkyně dodala žalovanému elektřinu, cenu za tuto elektřinu žalovanému vyfakturovala, žalovaný za ni však v plné výši nezaplatil, ačkoli byl žalobkyní k úhradě dlužné částky vyzván. Dosud tak dluží žalovanou částku. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z a nařízení č. 351/2013 Sb., když dlužník je v prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.) Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež v řízení nebyla zastoupena advokátem, nárok na paušální náhradu nákladů v částce [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a soudní poplatek ve výši [částka].