8 C 171/2021-45 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalované uložena povinnost vydat mu bezdůvodné obohacení ve výši [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný mají smluvní vztah na základě úvěrové smlouvy k financování nákupu vozidla [příjmení]. Vozidlo bylo [datum] poškozeno, žalobce nechal poškození odstranit na vlastní náklady, za což zaplatil částku [částka], následně žádal pojišťovnu o pojistné plnění. Pojišťovna věc posoudila jako pojistnou událost, pojistné plnění ve výši [částka] však uhradila žalovanému namísto žalobci. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši přijatého plnění od pojišťovny, žalovaný reagoval oznámením, že pohledávku žalobce započetl na pohledávky, které má za žalobcem. Zřejmě má na mysli pohledávku, o kterou je veden spor u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], který však dosud není pravomocně skončen. Jde o pohledávku nejistou a započtení tak není s odkazem na § 1987 odst. 2 o. z. možné. Započtení je navíc neurčité. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že oznámení o zápočtu je dostatečně určité, když oproti uplatněné pohledávce žalobce řádně započetl dvě pohledávky – pohledávku přímo z úvěrové smlouvy, na kterou žalobce odkazuje, ve výši [částka] za prodlení se splátkou, a dále část pohledávky ze smlouvy o operativním leasingu ve výši [částka], přičemž obě pohledávky byly konkretizovány i čísly daňových dokladů. Pohledávky žalovaného nejsou nijak více sporné než pohledávka žalobce. 3. K jednání dne [datum] se nedostavil žalobce ani jeho zástupce, přestože byli řádně a včas k jednání předvoláni, soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jejich nepřítomnosti. 4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru ve výši [částka] k financování nákladního automobilu Renault, měsíční splátky úvěru byly sjednány ve výši [částka], výše úroku z prodlení pak 0,15 % z dlužné částky za každý den prodlení (smlouva o úvěru [číslo]). Nárok žalobce na pojistné plnění vznikl ve výši [částka] (sdělení pojišťovny [anonymizováno] z [datum]). Žalovaný informoval žalobce, že obdržel od pojišťovny [anonymizováno] pojistné plnění (namísto žalobce) z pojistné události ve vztahu k předmětu financování a že toto pojistné plnění započítává jednak na dlužné úroky s odkazem na fakturu [číslo] ve výši [částka] a dále na„ dlužné splátky“ s odkazem na fakturu [číslo] ve výši [částka] (dopis ze dne [datum]). Žalobce vyzýval prostřednictvím právního zástupce žalovaného k úhradě dluhu – bezdůvodného obohacení - předžalobní upomínkou (upomínka nadepsaná výzva k úhradě). Žalobce reagoval na předžalobní výzvu odmítavě s poukazem na provedený zápočet, kde doplnil, že započteny byly pohledávky ze smlouvy o nájmu [číslo] ze smlouvy o úvěru [číslo] (dopis žalovaného ze dne [datum]). Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný vyúčtoval žalobci úrok z prodlení ve výši [částka] za prodlení v trvání 11 dnů se splátkou ve výši [částka] [číslo] splatnou [datum] v trvání 11 dnů. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný vyúčtoval žalobci náklady na opravu vozidla za pojistnou událost ze dne [datum] ve výši [částka] dle smlouvy o nájmu [číslo]. Z předpisu splátek bylo zjištěno, že splátka [číslo] s variabilním symbolem [číslo] byla splatná dne [datum] ve výši [částka]. Zaplacena byla dne [datum] (přehled plateb). Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 13 C 418/2020 bylo zjištěno, že žalovaný (v postavení žalobce) se domáhal proti žalobci úhrady částky [částka] s příslušenstvím jako dlužných nákladů na opravu dle faktury [číslo] vystavené v souvislosti se smluvním vztahem účastníků ze smlouvy o nájmu, o tomto nároku bylo rozhodnuto vyhovujícím rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. 5. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 6. Podle § 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. 7. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. 8. Nárok žalobce na částku [částka] (která byla skutečně poskytnuta pojišťovnou žalovanému bez právního důvodu) byl prokázán příslušnými listinnými důkazy, ostatně žalovaný ani tuto pohledávku nijak konkrétně nesporoval. Nárok žalobce však zanikl jednostranným započtením ze strany žalovaného dopisem ze dne [datum]. 9. K námitce žalobce, že započtena byla nejistá pohledávka, soud uvádí, že započteny byly dvě pohledávky, jedna z nich plyne přímo ze smlouvy o úvěru, na kterou žalobce poukazuje, byla jednoznačně prokázána listinami (pozdní úhrada jedné ze splátek, sjednaná výše úroku z prodlení, vyčíslení úroku z prodlení za konkrétní dobu), druhá vyplývá sice z jiného smluvního vztahu mezi účastníky, byla však již dokonce pravomocně žalovanému přisouzena, zápočet se týká její části. Ani v jednom případě se tak nejedná o nejistou pohledávku. 10. Odmítnout je třeba i druhou námitku žalobce – neurčitost započtení. Je sice pravda, že v listině – jednostranném zápočtu – je jedna ze započítávaných pohledávek označena slovně nepřesně, zjevně administrativním pochybením, jako„ dlužné splátky,“ když přitom šlo o náklady na opravu předmětu nájmu, jinak však byla pohledávka zřetelně označena číslem faktury, ze kterého lze odvodit konkrétní smluvní vztah mezi účastníky (číslo faktury v sobě vždy obsahuje číslo příslušné smlouvy – prvních 7 číslic) a také konkrétní pohledávku (koncové číslice). Nezaměnitelnou identifikaci pohledávky lze provést i zprostředkovaně, např. odkazem na čísla faktur (obd. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Druhá započítávaná pohledávka je pak označena zcela přesně i slovním označením a výší. 11. Soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], což představuje 3 x [částka] jako paušální náhradu nákladů nezastoupeného účastníka za tři úkony (přípravu, vyjádření k žalobě a účast u jednání) podle § 151 odst. 3 o. s. ř ve spojení s § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.