10 C 3/2023-20 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala, aby jí žalovaný zaplatil shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka]. Toto vozidlo nemělo v období od [datum] do [datum], v období od [datum] do [datum] a dále v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně má proto právo podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, na příspěvek do garančního fondu za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem (nemělo uzavřené povinné ručení), výše příspěvku činí dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška Ministerstva financí“), částku 86 Kč za jeden den. Žalobkyně tedy uplatňuje nárok na příspěvek v částce 6 536 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč za 76 dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, dále na příspěvek v částce 7 912 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč za 92 dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, a na příspěvek v částce 5 246 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč za dalších 61 dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno. Žalovaný ničeho nezaplatil, ač byl vyzván předžalobními upomínkami ze dne [datum], [datum] a [datum]. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný byl od [datum] vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, s [registrační značka]. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], včetně informace o zásilce, bylo zjištěno, že žalobkyně na žalovaném požadovala úhradu částky 6 536 Kč do 60 dnů od doručení z důvodu, že provozoval vozidlo [registrační značka], přičemž za období [datum] až [datum] neuhradil povinné pojištění z provozu vozidla. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], včetně informace o zásilce, vyplývá, že žalobkyně na žalovaném požadovala úhradu částky 7 912 Kč do 60 dnů od doručení z důvodu, že provozoval vozidlo [registrační značka], přičemž za období [datum] až [datum] neuhradil povinné pojištění z provozu vozidla. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně na žalovaném požadovala úhradu částky 5 246 Kč do 60 dnů od doručení z důvodu, že provozoval vozidlo [registrační značka], přičemž za období [datum] až [datum] neuhradil povinné pojištění z provozu vozidla. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dlužné částky plynoucí z § 4 zákona č. 168/1999 Sb., stran vozidla s [registrační značka], a to ve výši 6 866 Kč. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dlužné částky plynoucí z § 4 zákona č. 168/1999 Sb., stran vozidla s [registrační značka], a to ve výši 8 247 Kč. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] se podává, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dlužné částky plynoucí z § 4 zákona č. 168/1999 Sb., stran vozidla s [registrační značka], a to ve výši 5 566 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], včetně podacích archů a sledování zásilek, se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek, resp. příspěvků společně s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a zákonným úrokem z prodlení stran vozidla s [registrační značka]. 5. Po právní stránce soud hodnotil nárok žalobkyně následovně: [anonymizováno] § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Podle § 4 odst. 1 až 5 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 7. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně ve výši 86 Kč. 8. Podle § 2a vyhlášky Ministerstva financí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 9. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené [anonymizována tři slova] pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl v rozhodných obdobích evidován jako vlastník a provozovatel výše uvedeného vozidla, k němuž nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení), přestože vozidlo bylo evidováno jako provozované. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni v souladu se shora citovanými ustanoveními zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nárok na úhradu zákonného příspěvku nepojištěného vozidla v zákonem stanovené výši za období, kdy vozidlo nebylo předmětem zákonného pojištění. Žalovaný však z tohoto titulu žalobkyni ničeho neuhradil ani na základě písemných výzev a následných upomínek činěných ze strany žalobkyně. Žalovaný tak žalobkyni nadále dluží částku 20 594 Kč sestávající z neuhrazených příspěvků za nepojištění nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, vypočtených podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. jako součin dnů bez pojištění (v případě prvého nároku 76 dnů; v případě druhého nároku 92 dnů; v případě třetího nároku 61 dnů) a příslušné denní sazby (86 Kč); a dále z nákladů, jež žalobkyni vznikly v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na tři příspěvky (tj. v souvislosti se zaslanými výzvami a upomínkami), ve výši třikrát po 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., tj. náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v úhrnné výši 900 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, s tím, že žalobkyni přiznal též úrok z prodlení z částky 6 536 Kč, tj. dlužného přís