16 C 342/2023-20 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný s žalobkyní uzavřeli dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] jejíž součástí byly i všeobecné podmínky a ceník tarifů a služeb žalobkyně. Na základě účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal platit žalobkyni za tyto služby ceny dle čl. 4 všeobecných podmínek, a to ve lhůtě splatnosti stanovené v pravidelných vyúčtováních. Žalovaný své povinnosti vyplývající z účastnické smlouvy porušil, když přestal za poskytnuté služby třetích stran platit vyúčtované ceny. Žalovaný neuhradil z vyúčtování [číslo] splatného ke dni [datum] dluh ve výši [částka], z vyúčtování [číslo] splatného ke dni [datum] dluh ve výši [částka], z vyúčtování [číslo] splatného ke dni [datum] dluh ve výši [částka] a z vyúčtování [číslo] splatného ke dni [datum] dluh ve výši [částka]. Celková výše dlužné částky žalovaného činí [částka] a skládá se z ceny za poskytnuté služby třetích stran ve výši [částka] a z podmíněné slevy ve výši [částka]. Podmíněná sleva byla v souladu s účastnickou smlouvou podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy uzavřené na 24 měsíců s tím, že v případě, že nebude dodržena sjednaná doba trvání účastnické smlouvy, je žalovaný povinen poskytnutou podmíněnou slevu žalobkyni vrátit. Žalovaný byl na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil, nárokovala žalobkyně vedle jistiny ve výši [částka] také úrok z prodlení z výše uvedené dlužné částky, a to ode dne následujícího po dni splatnosti nejmladšího vyúčtování do zaplacení v zákonné výši. 2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dodatek o prodloužení účastnických smluv [číslo] jehož nedílnou součástí byly rovněž všeobecné podmínky a ceník tarifů a služeb žalobkyně. Na základě tohoto dodatku účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaný se zavázal za tyto služby platit dle vystavených vyúčtování. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému ke koupi koncové zařízení [anonymizována dvě slova] – šedý za zvýhodněných podmínek za podmínky trvání účastnické smlouvy. Žalovanému byla vystavena vyúčtování [číslo] se splatností dne [datum], vyúčtování [číslo] se splatností dne [datum] a vyúčtování [číslo] se splatností dne [datum]. Jelikož žalovaný částky dle uvedených vyúčtování neuhradil, žalobkyně účastnickou smlouvu vypověděla. Na základě této skutečnosti vystavila žalobkyně žalovanému vrubopis [číslo] se splatností dne [datum] na částku ve výši [částka]. K úhradě svého dluhu byl žalovaný před podáním žaloby vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] odeslanou téhož dne. 5. Takto zjištěný skutkový stav soud následně posoudil podle § [číslo] odst. 2, § 1968, § 1970 a § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle § 2 písm. n), o), § 63 a § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“). 6. Předně soud posuzoval, zda má pravomoc rozhodnout tento spor, přičemž vyšel z usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], z něhož plyne, že mezi služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích nespadají služby, jejichž užívání, resp. přístup k jejich obsahu, poskytovatel sice zprostředkuje svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby. [příjmení] ohledně takových služeb, které neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři, a které jsou označovány také jako služby třetích stran, nejsou spory o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích a rozhoduje o nich soud, nikoli Český telekomunikační úřad. Zdejší soud má tudíž v souladu s § 7 odst. 1 o. s. ř. pravomoc rozhodnout tento spor. 7. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že účastníci spolu uzavřeli dodatek k prodloužení účastnické smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících. Žalovaný se zavázal pravidelně hradit cenu těchto služeb dle ceníku tarifů a služeb žalobkyně, přičemž tomuto svému závazku nedostál. Žalobkyně žalovanému v souladu se svými všeobecnými podmínkami řádně vystavila vyúčtování za poskytnuté služby a stanovila datum splatnosti, avšak žalovaný povinnost uhradit cenu těchto služeb nesplnil, čímž mu vznikl u žalobkyně dluh ve výši [částka]. Žalobkyně účastnickou smlouvu vypověděla. Na základě této skutečnosti je žalovaný povinen uhradit podmíněnou slevu za dodané zařízení, neboť nebyla splněna podmínka jejího čerpání. Vzhledem k tomu, že žalovaný svému závazku nedostál, a ani na základě předžalobní výzvy svůj dluh ve výši [částka] neuhradil, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaný neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po dni splatnosti nejmladšího vyúčtování do zaplacení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 8. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.