16 C 84/2023-20 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala u zdejšího soudu vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o [anonymizováno], v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy pak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný však překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne [datum] debetní zůstatek ve výši [částka] z běžného účtu na otevřený úvěrový účet. Žalovaný dlužnou částku řádně a včas nesplácel. Ke dni [datum] byla dlužná částka zesplatněna a žalovaný byl týž den vyzván dopisem k uhrazení částky ve výši [částka]. Dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný dopisem ze dne [datum] informován. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně v rámci žaloby požadovala částku [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] (dále jen„ dlužná jistina“) a zbývající části poplatků a smluvní pokuty ve výši [částka]; dále úrok ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 3 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný ničeho dalšího žalobkyni neuhradil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, i ta se však dle tvrzení žalobkyně minula účinkem, když žalovaný i přesto na svůj dluh ničeho dalšího nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o [anonymizováno], v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu (dále jen„ smlouva“). Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu (důkaz: smlouva o [anonymizováno], všeobecné obchodní podmínky, roční úrokové sazby z vkladů a úvěrů v Kč). Po splatnosti uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci níž byla pohledávka žalovaného postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný dopisem ze dne [datum] informován (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek, výňatek ze seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Jelikož žalovaný dlužnou částku řádně a včas nesplácel, byla dlužná částka ke dni [datum] zesplatněna a žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyzván k uhrazení částky ve výši [částka]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum], v níž ho žalobkyně vyzvala k zaplacení dlužné jistiny včetně kapitalizovaného příslušenství v úhrnné výši [částka] nejpozději do [datum] (důkaz: výzva k plnění, podací lístek). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. z.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy, tj. ke dni [datum] a podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) 6. Podle § 497 obch. z. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 369 odst. 1 obch. z., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 8. Podle § 506 obch. z. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. 9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 497 obch. z. Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně veškeré své smluvní i zákonné povinnosti splnila, žalovaný porušil svou závazkovou povinnost tím, že poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel. Sazbu úroku z úvěru si strany smlouvy smluvně sjednaly. Právní předchůdkyně žalobkyně se nicméně nerozhodla uplatnit svou pohledávku před soudem sama a namísto toho tuto v souladu s § 1879 o. z. postoupila žalobkyni. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobkyni provedenému výpočtu ničeho nenamítal, na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s požadovaným smluvním úrokem z žalované částky a se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny ve výši nižší, než je stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., oba ode dne [datum] do zaplacení. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 12. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. Ohledně aplikace § 14b advokátního tarifu soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS.