16 C 91/2023-20 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala, aby jí žalovaný zaplatil v I. výroku uvedenou částku spolu s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně, jakožto pronajímatel, poskytla dne [datum] své služby žalovanému spočívající v pronájmu 200 kusů nábytku. Žalobkyně za poskytnutý pronájem vystavila žalovanému fakturu [číslo] na částku ve výši [částka] splatnou do [datum]. Žalovaný do dnešního dne žalobkyni ničeho neuhradila ani přes předchozí výzvy. Žalobkyně v rámci žaloby požadovala částku [částka] a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] v souvislosti s vymáháním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 2. Vyjádření žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku objednal u žalobkyně pronájem 200 kusů židlí (důkaz: e-mailová komunikace mezi žalobkyní a žalovaným, zakázka [číslo]). Na základě této objednávky dodala žalobkyně žalovanému objednané zboží (důkaz: předávací protokol ze dne [datum]). Žalobkyně vystavila žalovanému daňový doklad ze dne [datum] [číslo] na částku ve výši [částka] splatnou dne [datum] (důkaz: daňový doklad [číslo]). Jelikož žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu k plnění, v níž ho vyzval k zaplacení dlužné jistiny nejpozději do [datum] (důkaz: výzva k plnění, podací lístek). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 6. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci a výše citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Zatímco žalobkyně veškeré své smluvní povinnosti splnila, žalovaný porušil svou závazkovou povinnost tím, že nezaplatil cenu za pronajaté zboží. Soud zjistil, že nárok žalobkyně je oprávněný a že jej uplatnila ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobnímu návrhu ničeho nenamítal, na svou obranu neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením ceny za pronájem zboží, přiznal soud žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po datu splatnosti ceny za pronájem zboží. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dále soud přiznal žalobkyni částku ve výši [částka], neboť jde-li o vzájemný závazek podnikatelů, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky [částka]. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 8. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši [částka] odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily [částka]. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.