18 C 266/2023-21 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] částku ve výši celkem 15 000 Kč, a to na bankovní účet žalované. Žalovaná tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátila, a proto se na její úkor bezdůvodně obohatila. Pohledávka byla postoupena na společnost [právnická osoba] a následně touto společností na žalobkyni, a to smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně o zaplacení dlužné částky žalovanou upomínala výzvou odeslanou dne [datum] a poskytla jí lhůtu k plnění 3 dnů. Protože žalovaná neplnila ničeho, požaduje žalobkyně úrok z prodlení v zákonné výši, a to od [datum], kdy již byla prokazatelně v prodlení. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu celkovému skutkovému závěru. [právnická osoba] zaslala na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku 15 000 Kč (důkaz potvrzením o provedení platby). Účet č. [bankovní účet] je od [datum] evidován na osobu žalované (důkaz sdělením [právnická osoba] ze dne [datum]). Dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba], jejíž předmětem byla pohledávka za žalovanou a téhož dne pak byla pohledávka za žalovanou postoupena společností [právnická osoba] na žalobkyni (důkaz smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Žalovaná byla dopisem ze dne [datum] informována o postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň byla vyzvána k zaplacení dlužné částky. Písemnost byla žalované odeslána téhož dne (důkaz oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], podacím lístkem). 5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela částku 15 000 Kč, tedy se v tomto rozsahu bezdůvodně obohatila na úkor právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná byla v řízení pasivní, žádným způsobem se nevyjádřila ani nesporovala oprávněnost žaloby. Soud proto vycházel z listinných důkazů, které oprávněnost nároku žalobkyně osvědčují, a zároveň jimi nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaná plnila něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka platně postoupena, má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně prokázala, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení výzvou, která jí byla odeslána dne [datum]. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Výzva byla tedy žalované doručena dne [datum]. V dopise jí byla k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 3 dnů. Žalovaná tak byla povinna zaplatit dlužnou částku nejpozději dne [datum]. Následujícího dne byla žalovaná s plněním v prodlení. Žalobkyně žalobou požadovala přiznat úrok z prodlení za dobu od [datum], tedy za dobu, ve které již dle uvedeného byla žalovaná prokazatelně v prodlení. Proto soud návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití §142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.). Soud při určení výše odměny postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Zejména se pak jedná o žaloby, kterými žalobkyně požaduje zaplacení dlužných částek z titulu smluv o úvěrech, v rámci kterých je žalobkyni přiznáváno právo na náhradu nákladů řízení ve výši dle § 14b vyhlášky. V této konkrétní věci byla žalovaná částka nárokována z titulu bezdůvodného obohacení, avšak pouze proto, že, jak sama žalobkyně v žalobě uvádí, nebyla schopná doložit účastníky uzavřenou smlouvu. Žaloba byla z tohoto pohledu tedy podstatně jednodušší co do rozsahu tvrzení v ní obsažených, než v případě žalob, které žalobkyně běžně podává a za které je jí přiznávána náhrada nákladů ve výši dle § 14b. Přiznat žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši pouze z důvodu ležícím na její straně a v podstatě tím sankcionovat žalovanou by soud považoval za nepřiměřené.