37 C 128/2021-195 — Okresní soud Praha-západ

1. Rozsudkem Okresního soudu , adresa, – západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , (dále jen „rozsudek“) bylo rozhodnuto vůči 2. žalovanému jako ručiteli z leasingové smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . (1. žalovaná) tak, že 2. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím. Tímto rozsudkem ale nebylo dle názoru odvolacího soudu rozhodnuto o celém předmětu řízení, neboť bylo žalováno na plnění žalovaných společně a nerozdílné, s čímž se soud I. stupně nikterak nevypořádal a 2. žalovanému uložil shodnou povinnost, která již byla uložena 1. žalované pravomocným rozsudkem pro zmeškání. Nastala tak situace, kdy na stejnou pohledávku existují dva tituly. Vysvětlení v odůvodnění je z uvedeného pohledu nedostačující.2. Podle § 166 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.3. Podle § 166 odst. 2 o. s. ř. doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne.4. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé (v rozsahu doplňujícího rozsudku) nařizovat jednání.5. Soud prvního stupně opomněl v přisuzujícím výroku vyjádřit příslušný vztah mezi povinností, kterou ukládá 2. žalovanému jako ručiteli, a povinností, která byla rozsudkem pro zmeškání uložena 1. žalované jako dlužníku (vztah tzv. nepravé solidarity), čímž zatížil řízení vadou. Plnění, jež bylo uloženo ručiteli, je totiž podle předpisů hmotného práva plněním na tentýž závazek, k jehož splnění byl zavázán dlužník, což se v procesní rovině promítá dodatkem v přisuzujícím výroku, že plněním jednoho z nich zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).6. Vzhledem k tomu, že rozsudkem nebylo rozhodnuto o části předmětu řízení, postupoval soud podle § 166 o. s. ř. a tímto doplňujícím rozsudkem uvedený rozsudek o opomenutou část předmětu řízení ve znění „s tím, že plněním 2. žalovaného zaniká v rozsahu plnění povinnost 1. žalované, o jejíž povinnosti zaplatit částku , částka, spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,15 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále částku , částka, jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, bylo již rozhodnuto částečným rozsudkem pro zmeškání Okresního soudu , adresa, - západ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a že plněním této 1. žalované zaniká v rozsahu plnění též povinnost 2. žalovaného.„ doplnil.7. Výrokem II. rozhodl soud o náhradě nákladů řízení o vydání doplňujícího rozsudku s tím, že žádnému z účastníků náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.