4 C 3/2023-15 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 954 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný, jakožto provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] (dále jen„ Vozidlo“), neměl v období od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). V takových případech má žalobkyně nárok na zaplacení příspěvku vlastníkem, resp. provozovatelem motorového vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva a s ohledem na jeho nereagování následně i předžalobní výzvu ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalovaný však do dnešního dne žalobkyni ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný je provozovatelem Vozidla a neměl v období od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, i přesto, že toto vozidlo bylo vedeno jako provozované. Žalovaný neuhradil příspěvek žalobkyni, jakožto příjemkyni příspěvku placeného provozovatelem vozidla za období, kdy není vozidlo pojištěno, a to ani na základě výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] se splatností k [datum], či předžalobní upomínky ze dne [datum]. 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník a provozovatel vozidla povinni společně a nerozdílně zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti pojištění odpovědnosti, a to u takového vozidla, které je zapsáno v registru silničních vozidel jako provozované. Dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla uvedená povinnost porušována, přičemž výše denní sazby je stanovena dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ Vyhláška“) ve výši 86 Kč. Vozidlo nebylo pojištěno celkem 89 dní a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit 7 654 Kč (tj. 86 x 89). Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku též povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva, které činí dle § 2a Vyhlášky částku 300 Kč Celkem tedy vznikla žalovanému povinnost zaplatit částku 7 954 Kč. V souladu s § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí lhůta ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek min. 30 dnů ode dne doručení výzvy k úhradě. Žalovaný svou povinnost řádně a včas nesplnil, proto byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku je dána vládním nařízením [číslo] Sb. 6. Poněvadž důvodnost nároku byla nesporně prokázána předloženými listinnými důkazy, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení dlužné částky. 7. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 954 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.