5 C 181/2023-22 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] z titulu toho, že žalovaný vystavil jménem třetí osoby fakturu, kterou žalobkyně proplatila ve víře, čímž ve skutečnosti zaplatila částku [částka] žalovanému namísto uvedené třetí osobě. Žalovaný tak obdržel peněžní prostředky bez právního důvodu, čímž se bezdůvodně obohatil. 2. Vyjádření žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav. 4. Žalobkyni byla dne [datum] vystavena faktura [číslo] na částku [částka]. Jako dodavatel byla označena [jméno] [příjmení], číslo bankovního účtu: [bankovní účet] (faktura [číslo]). Uvedenou fakturu žalobkyni zaslal prostřednictvím emailu žalovaný (email z [datum]). 5. Žalobkyně zaplatila dne [datum] částku [částka] na účet č. [bankovní účet] (potvrzení o provedené platbě). 6. Žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum], která mu byla doručena [datum], vyzvala žalovaného k zaplacení částky [částka] do 7 dnů od doručení výzvy (předžalobní výzva). 7. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Dle § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. 9. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyni byla doručena faktura znějící na částku [částka], na které byla jako dodavatel uvedena paní [jméno] [příjmení], stejně tak, jako že tuto fakturu tato osoba vystavila. Uvedená faktura však byla žalobkyni doručena z emailové schránky žalovaného. Z toho soud vyvozuje, že je minimálně sporné, zdali uvedenou fakturu skutečně vystavila paní [jméno] [příjmení] tak, jak je v ní uvedenou, či zdali tuto vystavil žalovaný, který ji žalobkyni prostřednictvím emailu zaslal. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zpochybnila pravost faktury, tedy skutečnost, že byla vystavena osobu v ní uvedenou, a jedná se v tomto případě o soukromou listinu (srov. § 134 o. s. ř. a contrario) je na žalovaném, aby tuto prokázal. Žalovaný byl po celou dobu řízení zcela neaktivní, netvrdil a ani neprokázal, že by faktura byla skutečně vystavena paní [příjmení], a tedy neunesl v tomto směru své důkazní břemeno. Soud proto musel vycházet ze skutečnosti, že uvedená faktura byla vystavena jinou osobou, odlišnou od paní [příjmení], konkrétně žalovaným, když z jeho emailové adresy byla faktura žalobkyni doručena. S ohledem na neaktivnost žalovaného v řízení pak soud vyvozuje i skutečnost, že ve faktuře označený bankovní účet je ve skutečnosti účtem žalovaného. Žalobkyně tak zaslala předmětnou finanční částku žalovanému namísto paní [příjmení]. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by disponoval právním titulem, na základě kterého by měl vůči žalobkyni pohledávku v předmětné výši. Proto se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a to v částce uvedených [částka]. 12. Tím, že žalovaný dne [datum] obdržel bez právního důvodu uvedené peněžní prostředky, které žalobkyni nevrátil, ocitl se dnem následujícím s tímto v prodlení. Žalobkyně je tak vedle jistiny oprávněna požadovat taktéž úroky z prodlení, a to ve výši stanovené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. od prvního dne prodlení, tedy od [datum], do zaplacení. 13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni jejich náhradu v plné výši, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (§ 6 a příloha zákona č. 549/1991 Sb.), odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), každý ve výši [částka] (§ 11 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů za tyto 3 úkony, každý ve výši [částka] (§ 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.).