5 C 204/2022-54 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobci se domáhali určení vlastnického práva k nemovitostem – pozemkům s par. [číslo] par. [číslo] zapsaných v k. ú. [obec] u [obec] tak, že každý z nich je vlastníkem podílu ve velikosti id. ½ těchto pozemků. Svůj návrh odůvodnili tím, že zápis v katastru nemovitostí týkající se těchto pozemků neodpovídá skutečnému stavu, kdy žalovaný se stal vlastníkem těchto na základě trhové smlouvy z roku 1946, poté byly pozemky převedeny roku 1954 na paní [příjmení], která tyto roku 1962 převedla na paní [příjmení], jejímiž dědici se stran předmětných pozemků stali žalobci. Tyto převody vlastnického práva však nebyly reflektovány odpovídajícími zápisy v katastru nemovitsotí. 2. [obec] bydliště žalovaného, stejně jako místo jeho trvalého pobytu se soudu nepodařilo zjistit. Soud mu proto jmenoval procesního opatrovníka k hájení jeho zájmů. Procesní opatrovník žalovaného s ohledem na jeho nekontaktnost ponechal rozhodnutí zcela na úvaze soudu. 3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav. 4. Žalovaná si u žalobkyně objednala následující přepravy zboží za uvedené částky: 5. Žalovaný se stal vlastníkem pozemků s par. [číslo] v k. ú. [obec] na základě trhové smlouvy ze dne [datum] (výpis z pozemkové knihy, trhová smlouva ze dne). 6. Zapsaným vlastníkem v katastru nemovitostí pozemků s par. [číslo] oba zapsány na VL [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], je žalovaný (výpis z KN). 7. [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uzavřely dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod pozemku s par. [číslo] dílu pozemku s par. [číslo] (kupní smlouva ze dne [datum]). [příjmení] [příjmení] za toto řádně zaplatila kupní cenu (stvrzenka paní [příjmení]), a následně smlouvu přihlásila k registraci a pozemky k zaknihování do pozemkových knih (registrace kupní smlouvy ze dne [datum]). 8. V roce 1966 došlo k rozdělení pozemku s par. [číslo] tak, že od něj byl oddělen pozemek s par. [číslo] oba zapsány v k. ú. [obec] (polní náčrt). 9. [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo dne [datum] vydáno kolaudační rozhodnutí, v rámci kterého jí bylo povoleno vybudovat na předmětných pozemcích rekreační chatu s garáží (kolaudační povolení). 10. Rozhodnutím Státního notářství pro [část Prahy] schválena dohoda dědiců paní [jméno] [příjmení], na základě které každý z žalobců ideální polovinu pozůstalosti spočívající v hotovosti a nemovitostech (rozhodnutí Státního notářství). 11. Žalobce [příjmení]) byl od roku 1993 do roku 2019 řádným plátcem daně z nemovitých věcí, a to pro stavbu pro rodinnou rekreaci na pozemku s par. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (potvrzení FÚ). 12. Dle § 985 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala. 13. Soud v řízení zjistil, že současným vlastníkem zapsaným v katastru nemovitostí pro pozemky s par. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] je žalovaný. Tento stav však neodpovídá faktickému právnímu stavu, neboť, jak bylo v rámci dokazování zjištěno, předmětné pozemky byly v průběhu let několikrát převedeny do vlastnictví jiné osoby. Nejprve se jednalo o převod z vlastnictví žalovaného do vlastnictví paní [příjmení], posléze tato převedla pozemky do vlastnictví paní [příjmení] – babičky žalovaných. O této skutečnosti svědčí mimo jiné kupní smlouva mezi těmito osobami, dále stvrzenka, kterou byla potvrzena kupní cena, i žádost o registraci smluv a zapsání pozemků do pozemkových knih. Stejně tak o tom svědčí i kolaudační rozhodnutí, kterým bylo paní [příjmení] povoleno na předmětném pozemku zbudovat rodinnou stavbu, což by v případě vlastnictví jiné osoby nebylo možné. Po smrti paní [příjmení] se jejími dědici stali žalobci, kdy každý z nich zdědil ideální polovinu hotovosti a nemovitostí, které zanechala, včetně předmětných pozemků. Je tedy zjevné, že faktickými vlastníky posuzovaných pozemků by měli být právě žalobci, každý v poměru id. ½ i přesto, že nejsou jako vlastníci uvedeni v katastru nemovitostí, neboť žádný z převodů nebo přechodů vlastnického práva k těmto pozemkům nebyl v katastru nemovitostí patřičně reflektován. Soud proto v zájmu souladu faktického a ve veřejném seznamu uvedeného stavu rozhodl způsobem ve výrocích uvedeným. 14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 143 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a přiznal právo na jejich náhradu žalovanému i přesto, že byl v řízení neúspěšný, neboť svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, a není tedy co nahrazovat. Žádný z účastníků tak není povinen náklady protistrany hradit.