5 C 353/2022-18 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný po dobu 184 dnů neoprávněně odebíral elektrickou energii v ceně [částka], a dále tím, že žalobkyni vznikly náklady na zjištění neoprávněného odběru žalovaného v celkové výši [částka]. 2. Vyjádření žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav. 4. Dne [datum] žalobkyně zjistila, že žalovaný provádí neoprávněný neměřený odběr elektrické energie ve své chatě (protokol o kontrole odběrného místa). Žalovaný odebíral neoprávněně elektrickou energii po dobu 184 dnů. Celková spotřeba elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru žalovaného činila 1 194,90 kWh. Spotřeba zaznamenaná měřičem po celou dobu trvání neoprávněného odběru pak 727 kWh. Cena jedné kWh elektřiny činila pro období neoprávněného odběru částku 5, [částka]. Celkové náklady žalobkyně související se zjištěním a odstraněním neoprávněného odběru elektrické energie činily částku [částka] včetně DPH. Za trvání neoprávněného odběru žalovaného mu byla vyměřena ekologická daň ve výši [částka] (výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem). Žalobkyně vyfakturovala dne [datum] žalovanému částku [částka] se splatností k [datum] za náhradu škody za neoprávněný odběr, náhradu nákladů za zjišťování neoprávněného odběru a ekologickou daň (faktura ze dne [datum]). 5. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne [datum] (předžalobní výzva). 6. Dle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen [příjmení]), je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. 7. Dle § 51 odst. 3 EZ při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 8. Dle § 9 vyhlášky č. 82/2011Sb., ve znění k [datum], (dále jen„ vyhláška“): (1); Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. (2); V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. (12); Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. 9. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 10. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný prováděl neoprávněný odběr elektrické energie podle § 51 odst. 1 písm. c) EZ tím, že odebíral elektrickou energii z distribuční sítě, aniž by zároveň takovýto odběr měřil pomocí měřícího zařízení. V souladu s odst. 3 citovaného ustanovení je povinen k náhradě takto vzniklé škody. Žalobkyně, jakožto provozovatel distribuční soustavy, stanovil dle § 9 odst. 2 až 9 vyhlášky množství a cenu žalovaným neoprávněně odebrané elektřiny na 467,90 kWh elektřiny za cenu 5, [číslo] Kč/kWh. Žalovaný je proto povinen k zaplacení částky [částka], jakožto náhradě za neoprávněně odebranou elektřinu. Současně je žalovaný podle odst. 12 uvedeného ustanovení vyhlášky povinen nahradit žalobkyni náklady nezbytně nutně vynaložené na zjištění neoprávněného odběru žalovaného. Žalobkyně tyto vyčíslila na částku [částka], přičemž žalovaný tuto výši nikterak v řízení nesporoval a ani soud neviděl důvodu se od této výše odchýlit. Konečně žalovanému vznikla také povinnost k náhradě částky představující ekologickou daň, kterou je provozovatel distribuční sítě povinen platit, a to ve výši [částka]. Ve svém součtu je proto žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], pročež soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 12. Žalobkyně vyfakturovala tuto částku žalovanému, přičemž mu stanovila den splatnosti na [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný do tohoto data ničeho neuhradil, ocitl se následujícího dne v prodlení. V souladu s § 1970 o. z. tak žalovanému vznikla také povinnost zaplatit úroky z prodlení. Jelikož mezi žalovaným a žalobkyní neexistovala žádná dohoda o výši těchto úroků, stanovil ji soud podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni jejich náhradu v plné výši, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (§ 6 a příloha zákona č. 549/1991 Sb.), paušální náhrady za dva úkony (předžalobní výzva, návrh ve věci samé), každý ve výši [částka] (§ 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).