5 C 64/2023-22 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částek , částka, a , částka, z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Svůj návrh odůvodnila tím, že částku , částka, zaplatila žalované jakožto náhradu nákladů řízení na základě výroku rozsudku Krajského soudu v Brně, který byl posléze Nejvyšším soudem zrušen. , adresa, Kč poté žalovaná na žalobkyni vymohla v rámci exekučního řízení vedeného pro nezaplacení uvedené náhrady nákladů řízení, i přesto, že právní titul k této pohledávce, stejně jako v předchozím případě, odpadl. Žalobkyně rovněž požadovala zaplacení úroků z prodlení a obvyklých úroků z obou uvedených částek.2. Žalovaná učinila nesporným, že ze strany žalobkyně došlo k zaplacení uvedených částek. Nedomnívá se však, že by se tím na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť obě rozhodnutí, tedy jak Okresního soudu , adresa, – venkov, tak Krajského soudu v Brně, na základě kterých žalobkyně tyto částky plnila, jsou v právní moci. Dále uvedla, že rozhodování o nákladech je součástí soudního řízení jako celku, a je tedy předčasné se domáhat vydání bezdůvodného obohacení po zrušení rozsudku Nejvyšším soudem, avšak předtím, než je o věci znovu rozhodnuto odvolacím soudem.3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav.4. Rozsudkem Okresního soudu , adresa, – venkov ze dne , datum, , č. j. 14 c 276/2019 – 76, bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně nahradit žalované náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované (uvedený rozsudek Okresního soudu , adresa, - venkov).5. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl uvedený rozsudek Okresního soudu , adresa, – venkov potvrzen a žalobkyni bylo uloženo nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku soudu druhého stupně k rukám zástupce žalované. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. (uvedený rozsudek Nejvyššího soudu)6. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl shora uvedený rozsudek Okresního soudu , adresa, – venkov potvrzen a žalobkyni byla uložena povinnost nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši , částka, d otří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.7. Dne , datum, bylo proti žalobkyni zahájeno exekuční řízení, a to k vymožení pohledávky ve výši , částka, na základě exekučního titulu, kterým byl rozsudek Okresního soudu , adresa, – venkov ze dne , datum, , č. j. 14 c 276/2019 – 76 (vyrozumění o zahájení exekuce). Příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne , datum, bylo žalobkyni uloženo zaplatit žalované náklady exekučního řízení ve výši , částka, . Tato částka byla žalobkyní uhrazena. (příkaz k úhradě nákladů exekuce).8. Dne , datum, zaplatila žalobkyně zástupci žalované částku , částka, (výpis z účtu zástupce žalobkyně).9. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně na základě uvedených pravomocných rozsudků Okresního soudu , adresa, – venkov a Krajského soudu v Brně zaplatila žalované částku , částka, a na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce částku , částka, . Uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně byl rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, zrušen.10. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Soud při svém rozhodování vyšel ze zjištění, že v předcházejícím řízení mezi účastníky bylo mimo jiného rozhodnuto o povinnosti žalobce nahradit žalované náklady řízení, které ji po čas tohoto řízení vznikly. Tyto náklady činily celkem za prvostupňové i odvolací řízení částku , částka, . Žalovaná se domáhala zaplacení těchto nákladů v exekučním řízení, v rámci kterého vznikla žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů tohoto řízení částku , částka, . Žalobkyně obě uvedené částky žalované v exekučním řízení zaplatila. Dne , datum, byl v rámci dovolacího řízení zrušen uvedený rozsudek odvolacího soudu, čímž současně, vzhledem k tomu, že tento rozsudek zcela potvrzoval prvoinstanční rozsudek, zanikla i právní moc tohoto prvoinstančního rozsudku. Povinnost žalobkyně nahradit žalované náklady předchozího, a to jak prvostupňového, tak odvolacího řízení proto zanikla. Plnění, které žalobkyně na základě této zaniklé povinnosti žalované poskytla, se tak dle § 2991 odst. 2 o. z. stalo bezdůvodným obohacením, neboť bylo plněno na základě právního důvodu, který později odpadl. Žalovaná je proto dle odst. 1 uvedeného ustanovení povinna vydat zpět žalobkyni, oč se bezdůvodně obohatila, tedy zmiňovanou částku nákladů řízení ve výši , částka, .12. Ze stejného důvodu soud vyhověl i návrhu žalobkyně na zaplacení částky , částka, , kterou žalobkyně zaplatila žalované jako náhradu nákladů exekučního řízení, ve kterém bylo vymáháno splnění povinnosti nahradit shora uvedené náklady řízení. Toto exekuční řízení bylo vedeno na základě exekučního titulu, kterým byl prvoinstanční rozsudek Okresního soudu , adresa, – venkov. Jak již bylo uvedeno výše, právní moc tohoto rozsudku z důvodu zrušení rozsudku odvolacího soudu, který tento rozsudek potvrzoval, zanikla. Vzhledem k tomu, že exekuční titul, na základě kterého se exekuční řízení vedlo, odpadl, odpadl i důvod k náhradě nákladů exekučního řízení žalované, jakožto oprávněné. Žalovaná se tak i v této částce na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, pročež je povinna vydat žalobkyni, oč se obohatila, tedy uvedenou částku nákladů exekučního řízení žalované ve výši , částka, .13. Žalobkyně žalovanou k vrácení těchto částek vyzvala předžalobní výzvou ze dne , datum, , kterou žalované doručil dne , datum, , s tím, že jí k tomuto poskytla 7denní lhůtu. Splatnost těchto částek tak nastala dnem , datum, . Tím, že žalovaná tyto částky v takto poskytnuté lhůtě žalobkyni nezaplatila, ocitla se dne následujícího po splatnosti, tedy dne , datum, , dle § 1698 o. z. v prodlení. Proto je žalobkyně taktéž oprávněna požadovat úroky z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. od prvního dne prodlení do zaplacení.14. Pokud jde o žalobkyní požadovaný obvyklý úrok z těchto částek, soud její návrh v této části zamítl. Z žádného ustanovení právního řádu totiž žalované nevyplývá povinnost tento úrok žalobkyni zaplatit. Ustanovení § 1802 o. z. sice hovoří o obvyklých úrocích, nicméně pouze v souvislosti se stanovením jejich výše. Toto ustanovení tak nezakládá právní důvod k placení takových úroků. Právo žalobkyně na zaplacení úroků by tak musela vyplývat z jakékoliv právní skutečnosti (jako je tomu např. v případě úroků z prodlení). Povinnost nahradit náklady řízení byla žalobkyni stanovena rozhodnutím soudu. Výrok, kterým byla tato povinnost žalobkyni uložena, neobsahoval žádné ustanovení o povinnosti platit vedle samotných nákladů řízení i úroky. Návrh žalobkyně je tak v této části nedůvodný, pročež mu soud nemohl vyhovět.15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal právo na jejich náhradu žalobkyni v plném rozsahu, i přesto, že neměla ve věci plný úspěch, neboť neúspěšná byla pouze v nepatrné části svého návrhu. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, (§ 6 a příloha zákona č. 549/1991 Sb.), odměny advokáta za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, vyjádření ve věci samé, účast na jednání), každý ve výši , částka, (§ 11 odst. 1, 2, § 8 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), z paušální náhrady hotových výdajů za tyto úkony, každý ve výši , částka, (§ 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).